Dalui yeonin : bobogyungsim ryeo

Nebudu se rozepisovat, protože na takovou snůšku superlativů není nikdo zvědavý. Takže stručně. Scénář propracovaný do detailů. Držení se (v rámci možností) skutečné historie. Konec, který jsem tak trochu čekala a zároveň úplně jiný a pro mě naprosto dokonalý. Výborné obsazení. Ten, kdo mi měl lézt na nervy, mi na ně lezl, i když ho mám opravdu ráda. IU, která je roli od role lepší a lepší. A Joon-gi. Ten Joon-gi, který hrál jako o život a byl prostě a jednoduše dokonalý. Čistá srdeční záležitost. Přeloženo. (02.11.2016)

Začnu nejdřív takovým svým přiznáním – historické seriály a především ty korejské, horko těžko zkousávám. Od určité doby je nedokážu vystát nebo spíš mi přijdou hrozné, protože se tam moc brečí, naříká a pletichaří. Není to žánr, u kterého bych si mohla odpočinout nebo se bavit skvělými výkony, protože jsou všichni na jedno brdo –stejné mundúry, oslzené a usoplené tváře, protože jim právě někdo zabil někoho blízkého. Dlouho jsem se tedy rozmýšlela, zda se pustit i do tohoto seriálu, ale zdvihl se takový zájem a taková chvála, že jsem chtěla vědět proč. Začátek mě docela bavil, sice jsem nesnášela osmého prince, ale to už tak nějak zřejmě patří ke hře a jeho postavě. Je to poměrně dobře natočené, dobře ozvučené a herci předvedli, že hrát umí. Co mi přišlo ovšem trochu nevychytané bylo přecházení ročních období a vůbec plynutí času. Občas jsem se ztrácela v tom (hlavně na začátku), jak dlouho tam s nimi vlastně Hae Soo je. Další věc, která mě tedy nenechala být až do konce seriálu, byl jazyk. Bylo tak úžasné, že jim všem rozuměla a oni jí, tedy až na pár výrazů jako je například stres či gesto zdvihnutých palců nahoru. Vždyť ta dynastie vznikla před více jak tisíci lety, nemluvě o tehdejších silných jazykových vlivech z Číny. Prostě není možné, že je korejský jazyk takhle zakonzervovaný přes jedno tisíciletí a všemu lze tak poměrně snadno rozumět. Nejde mi o to, aby postavy mluvili stejnou řečí, kterou mluvili tehdy, jde mi jen o to, aby se ukázaly ty rozdíly, které v řeči určitě jsou a drahá Hae Soo měla potíže jim všem porozumět. Když už tedy hrají na tu přesnost. Jinak v podstatě nemám, co bych vytknula. U mě se dostavil zhruba v polovině syndrom historických seriálů a přestalo mě to bavit. Kdyby byl seriál kratší, asi bych si ho užila víc, teď od něj odcházím v podstatě s nijakým pocitem. Ano, Lee Joon-ki hrál výborně, jednoznačně nejlépe ze všech. IU byla roztomilá a valila ty kukadla, až se člověk bál, že jí vypadnou. Princové zajímaví, každý byl nějaký. Ale nenadchlo mě to. Každopádně pokud nemáte alergii na historické seriály, tohle se vám bude líbit. Lepší 3*. Přeloženo. (02.11.2016)

Po dokoukání 20 dílů tohoto korejského dílka, mne napadá jen přirovnání k Sooinému pocitu prožití toho všeho po jejím znovuprocitnutí. Všechny postavy měli tak moc prostoru a žárověň jsem doufala, že bude seriál stejně dlouhý jako ten čínský. Nebudu sem vypisovat mé nejoblíbenější postavy, to bych tu psala do večera. Hae Soo byla vždy přímá a jsem ráda, že jí nechali scénáristé přiblížit se době historické. O hudbě psát asi nemusím, ta je dokonalá. Díly se každým dalším posouvají dál a dál. Seriál díky tomu nestojí na místě a vy si můžete vychutnat smršť lásky, nenávisti, přátelství a oddanosti ať už k národu (Wang Soo), přátelství (Baek Ah), chtíče (Wang Yo), strachu (Wook), pobavení (Wang Eun), bitvy (Wang Jung), panování (Wang Mu)... a v neposlední řadě Ji Mong, který svým způsobem vždy vše držel pěkně pohromadě. Co více napsat, snad jen dokonalé! (02.11.2016)

Korejci se s tím rozhodně nepářou. Všeho jako by tu bylo víc a bylo intenzivnější - říká se, že asiati jsou stoičtí a bez emocí, ale hrdinové tohohle dramatu prožívají emoce jak z telenovely (tak trochu to telenovela je) - a ano, často předstírají stoismus, ale vidíte, kolik emocí bublá pod těmi chladnými maskami. Největší devizou Moon Lovers je Lee Joon-ki(čtvrtý princ Wang So) - umí perfektně prodat emoce, působí jako badass, když je to třeba, a bojové scény mu věříte. Krásné je i pro nás exotické prostředí a kostýmy a vlastně i celá ta tragická love story. Negativa - místy slabší scénář (hlavně ke konci tvůrci nedovedli prodat, proč se hrdinka Hae Su chová tak, jak se chová), nějaká ta klišé a nevyužitý potenciál. Jako máte super prostředí, cool postavy, zajímavý nástin příběhu, který mohl být super epický - ale nějak to tvůrcům na posledních pár dílů ujelo a nedokázali dovést seriál do konce, který by si zasloužil. I přesto je důvod, proč je tenhle seriál mezinárodním hitem a jako náhled do korejské tvorby (alespoň pro mě) slouží skvěle. 70 % a jdu se poohlédnout po dalším seriálu s Lee Joon-kim. (04.11.2016)

Po delší době jsem zase zabředla do korejských vod a hned s takovou perlou. Už je to 14 dní, co jsem dokoukala poslední díl a pořád na to myslím a chci to vidět znovu, ale moje srdce by ten nával emocí tak brzo nezvládlo. Jak to jen popsat stručně a výstižně?  Hra o trůny v korejském podání bez draků, kdy proti sobě stojí bratři. Ze začátku jsem se u toho smála a říkala jsem si, jak je to blbý, hlavní aktérka mi ale byla blízká svou ztřeštěností a chtěla jsem tak nějak vědět, co bude dál, i když dějová linka milostného zájmu byla trochu předvídatelná. Jenže u Korejců nikdy nevíte 😊 Díl od dílů to bylo komplikovanější, smutnější a dramatičtější. Od občasných slz se to změnilo k častějšímu pláči až to dopadlo tak, že jsem nemohla zastavit slzy ani hodinu po dokoukání. Některé postavy si prostě musíte zamilovat a některé herce o to víc. Joon-gi Lee se tak během dvou dnů stal mým numero uno 😊 Jeho mimika je neuvěřitelná!! A ten hlas 😊 Tak jsem zvědavá, jak budu vypadat po druhé projekci 😊 (07.07.2022)