Spojenci

R. Zemeckis málokedy sklame, ale i tak som k filmu pristupoval opatrne, predsa len vojnový žáner ešte neskúsil, aj keď vojnové scény z Foresta Gumpa boli výborné. Nakoniec sú Spojenci o dosť lepším filmom než som očakával. Stačili úvodné minúty a nádherné pristátie padákom v púšti a film si ma získal. Pitt a M. Cotillard si parádne sadli, Marion je vážne skvelá, príjemná a sympatická herečka. Akčných scén nie je veľa, ale ak sú majú úroveň. Zaujal ma nevšedný pôrod počas bombardovania a pátranie po pravde o jeho manželke bolo napínavé. Film ako celok pôsobí kompaktne, v podstate mi nič nevadilo a fakt sa teším na vydanie filmu v bluray kvalite, keď si to pustím v plnej paráde. 80%. (19.02.2017)

“JSI VÁŽNĚ DŮKLADNÁ!“ … „PROTO JSEM STÁLE NA ŽIVU.“ /// Příběh (kterej by se mohl odehrávat v jakýkoliv době) je jako celek celkem fajn. Nudnejch úvodních pětatřicet minut asi bejt nudnejch má, páč slouží k vytvoření (mejch pozdějších) skutečnejch citů k oběma postavám. Od Zemeckise se automaticky vočekává superfilm (stejně jako vod scénáře Stevena Knighta). Tohle je film malej, se stejně velkým (ale slušným) příběhem. 3* nebo 4*? Mrdám na to… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč soused neustále chrápe na střeše. 2.) Na starou mně spustili Modrý kód. 3.) Thx za titule „-OverLord-„. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (10.03.2017)

Emocionálně přece jen trochu chladná story, která se paradoxně hlavne z počátku rozjíždí docela pomalu, ovšem Zemeckis si po zpackaném Muži na laně přece jen napravuje svoji reputaci, jelikož Allied možná nefungují tak dobře jako romantické drama, ale určitě fungují jako špionážní film z druhé světové. Pitt samozřejmě, jak už to posledních 10 let býva, patřičně boží a Marion tradičně už podle očního kontaktu správně nevyzpytatelná. Není to ukázková hitovka, ale je to filmařina od tvůrce, který málokdy dokáže natočit opravdu špatně. Má to všechny klasické řežijní rámce které splňují nejménně standard a do toho naprosto opulentní formu s minimálně třemi "over-the-top" natočenými sekvencemi a krásně stylizované Maroko za hudby Silvestriho. (29.01.2017)

„Jakou máme šanci? Že přežijeme?“ - „60:40…že ne. Jestli oba, netuším.“ Už úvod mě velmi chytl. Snaha hrát přesvědčivě manželský pár mě bavila, o hlavní hrdiny jsem se bál (zbytečně, ale co už) a především jim v jejich počínání fandil. Výborné byly hlavně pasáže s mícháním karet a večírkovou přestřelkou. Navíc, nemám moc rád samoúčelné milostné scény, které jsou ve filmech jen proto, aby byly, avšak ta za písečné bouře měla cosi do sebe. Což se ovšem nedá říct u „efektní“ scény porodu, kdy jsem protáčel oči v sloup. Chvíle relativního klidu rodinného života měly svoje opodstatnění, člověk si o to více užil tu postupnou prohlubující se nedůvěru, zpětné promítání si jistých indicií, podezřívání, zmatenost a strach z pravdy, to mě bavilo hodně. O to víc jsem smutnil z krapet naivní akce ve Francii (nejslabší části filmu). Protože i konec, ačkoliv trochu natahovaný, byl překvapivě výborný. Celkově mi tahle podívaná vychází na slušné 4*. „Velvyslanec přijede přesně ve 20.30.“ - „A když se zpozdí?“ - „Je to Němec. Přijede včas.“ (05.05.2017)

"My oba známe lidi, co spolu šukali a pak to posrali a jsou mrtví." Jenže tady prý nejde o šukání, ale o emoce a já zcela výjimečně s tímto ženským pohledem na svět souhlasím. Mě se to totiž líbilo, protože jsem poměrně dlouho neoplýval jistotou, zda jde o zkoušku, provokaci nebo zradu. A přestože se obvykle rád tvářím jako cynik, tak tentokrát jsem i já toužil slyšet klavírní verzi Marseillaisy, což tímto samozřejmě popírám. A taky popírám, že bych na konci přistihl slzu ve svém levém oku, protože jsem vůči filmovým emocím imunní a Marianne Beausejour rozhodně není můj typ. Tedy fyzicky, protože do jejího chování bylo velmi snadné se zamilovat. Mě prostě baví německá přesnost a tady jí rozhodně nebylo málo. (21.04.2017)