Kimi no na wa.

A to už jsem málem zanevřel na člověka, o němž jsem byl přesvědčen, že zažívá postupný úpadek tvůrčích sil a míří nevyhnutelně na dno umělecké propasti. Pakliže si lze vysvětlit všechny Makotovy tvůrčí nezdary posledních let utápějící se v matnosti a vyšeptalosti tím, že si jen šetřil a sbíral síly na tento skvost, budiž mu tyto nedomrlosti odpuštěny a nadšeně poplácán po zádech. To, co jsem od něj čekal, jsem přirozeně dostal i nyní: vycizelovaná vizuální stránka, plynulá animace, západy slunce a malebné oblohy hraničící s kýčovitostí, spousta záběrů na vlaky, plno melancholie a vynikající hudba, byť tentokrát v podání mých oblíbených Radwimps; to vše ovšem nyní ruku v ruce se zajímavou zápletkou, která ač zdaleka není kdovíjak originální a kdekdo by ji mohl označit za směs nejrůznějších anime klišé, je zpracována nadmíru zdařile a nabízí nejrůznější interpretace příběhu, čímž v divákovi film silně doznívá i po zhlédnutí. Je to hravé, milé, vtipné, ale netlačí to prvoplánově a hloupě na city. Je to typicky makotovské, všechny jeho trademarky jsou tu a ve vysoké míře, ale zároveň je to svébytné a v kontextu Makotovy tvorby nezaměnitelné dílo. Je to eintopf, který balancuje na tenké hraně povrchní líbivosti, kdy v něm lze vidět jak pouze audiovizuálně podmanivou příběhovou patlanici, tak mnohovrstevnaté dílo, jež vás nenechá ani na minutu v klidu a bude ve vás rezonovat delší dobu – a Micuha a Taki si mě jasně přetáhli k sobě na tu druhou stranu. Po hodně dlouhé době konečně jeden hype, se kterým souzním a na jehož vlně jsem se taky nechal svézt. Malé bezvýznamné plus za to, že mě Šinkai donutil si po devíti letech koupit jak nějaký film na DVD, tak jeho soundtrack. A menší mínus za to, že jsem se tím fenoménem nechal semlet opravdu drtivě a nedokázal odolat vypláznutí nechutného množství jenů za návštěvu tematické kavárny a koupi hromady blbostí typu bločky, propisky a pohledy. Takový drzý film! (Viděno v Tóhó Cinemas Nidžó, Kjóto, 11/2016.) (20.10.2018)

Ze začátku jsem se moc nechytal, ale tak od druhé poloviny jsem jen zíral. Romance se sympatickými hrdiny, chytrým scénářem s geniální hudbou a dechberoucími (animovanými) scenériemi. Na konci jsem byl už jen regulérně dojatý. Jo, je to skvělý film (i když je u něj třeba mít tu správnou náladu a dost trpělivosti).. (01.09.2017)

Čekal jsem dobrý film, který si snad co nejvíc užiju, ale tohle... Tohle byla emocionální jízda, na kterou jsem nebyl ani v nejmenším připraven. V překrásné animaci zabalený příběh mě totálně dostal a já hltal každou sekundu až do onoho nádherného konce. Těžko si to všechno dává nějak exaktně do slov, musím použít otřepanou frázi, že se to "musí zažít", protože ono opravdu musí. Mrzí mě, že se na romantický anime film nepodívá více lidí, protože tenhle klenot by se měl dostat do širšího povědomí, jelikož věřím, že za srdíčko by chytnul i spoustu dalších lidí, stejně jako chytl mě. (02.05.2021)

Aj keď bol príbeh Mitsuhy a Takiho pekne vyrozprávaný, k dokonalosti tomu chýbalo pár detailov. No zároveň ako tohtoročný najúspešnejší japonský film (k tomu animovaný) s tržbami v kinách presahujúcimi 100m $ jasne naznačuje, kam smeruje japonská tvorba a hlavne záujem diváka posledných pár rokov. Tak populárne sci-fi akčné sekačky ustupujú do úzadia a (najmä) japonci začínajú zbožňovať jednoduchú romancu. Kto by to bol na tých "hikikomorov" povedal. Teraz len treba rozhodnúť, všetko sa to udialo kvôli bezhraničnej sile lásky alebo z vôle bôžika Mutsubiho aby zachránil ničnetušiacich dedinčanov? Odpoveď ostane asi navždy len v našich myšlienkach. (10.10.2016)

Tak to letos Makoto Shinkai opět vyhrál. Nádherný anime filmeček, který se ze začátku tváří jako takové to veselejší, až na hlavu postavené fantasy s na první pohled dost nelogickými prvky (každý si určitě řekne, proč se nemohou kontaktovat, když mají na sebe číslo, atd.), ale postupem času se to rozvine v něco, co zde popisovat nebudu, protože na rozdíl od ostatních zde chápu význam slova „spoiler“ a jak moc to může pokazit požitek. Zpracováno výtečně. Obrazem něco, z čehož každému, kdo dá na krásnou kresbu, potečou pomyslné sliny. Žádné zbytečné postavy navíc, ke kterým by si člověk nedokázal udělat za ty ani ne dvě hodiny určitý vztah. A dějově to zase dokázalo vypustit vše ne tolik podstatné a nabídnout neskutečně napínavé finále. Samozřejmě i hromadu upřímných emocí. Já - spokojen. Po nepřílišném nadšení z podobně vizuálně poutavého Koe no Katachi vybírám jako letošní nejlepší anime film právě tento. 95% (08.08.2017)