Rozprávky pre Emu

Zvláštní příběh ... po všech stránkách. Vcelku uspokojivě funguje po stránce ryze emocionální, leč poněkud neuspokojivě klopýtá po stránce ryze praktické: 1) Smrt je z mého pohledu odmávnuta dosti neomaleně. Vyprávění především zcela ignoruje poslední věci člověka, ke kterým neodmyslitelně patří i pohřeb, takže se elegantně, leč zároveň trochu alibisticky vyhýbá zcela zásadní otázce, zda či v jaké míře by mělo být osiřelé osmileté dítě do takových neveselých, leč VELICE osobních záležitostí zapojeno ... a to i z ohledem na možné budoucí výčitky směřované k těm, kdož jeho definitivnímu rozloučení s matkou zabránili; 2) Malé morče zvané Eda se s neokázalou profesionalitou zhostilo poněkud rozporuplné úlohy, jejíž podstatě dost dobře nerozumím - pro obveselení publika je příliš morbidní a jako vyobrazení vztahu holčičky ke zvířátku je v odvysílané podobě nepoužitelná ... funguje spíš jako nadbytečná a víceméně nefunkční vsuvka. Zdá se, že Eda nepotřebuje jíst ani pít - a čistě mezi námi ... jako dítě jsem postupně vlastnila několik morčat a neumím si představit, že bych NEPOZNALA, kdyby mi kterékoli z nich někdo vyměnil; 3) Ema se projevuje jako maličko přemoudřelá holčička, která - ač evidentně pochází ze zcela běžných majetkových poměrů, patrně nevlastní žádný mobilní telefon a zcela ignoruje internet a vůbec jakékoli počítačové aplikace neodmyslitelně spjaté s druhou dekádou jedenadvacátého století; 4) Přebývání za zdmi hotelu je přece jenom maličko sterilní ... jen tak pro pořádek by mě kupříkladu zajímalo, kam si otec a dcera dávali prát oblečení; ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- 5) Závěr není až tak úplně happy, jak by se vám mohlo na první pohled zdát. Od určení otcovství ke svěření dítěte do péče vede v našich poměrech předlouhá a obtížně schůdná byrokratická cesta ... pravda - existuje i cosi jako předběžné opatření; 6) Život je jen náhoda ... jen tak na okraj - co by bylo s Emou, kdyby se prokázalo, že NENÍ vlastním dítětem v zámoří nalezeného otce ? (29.11.2017)

Co tenhle film postrádá na vtipu, to nedohání v napětí ani romantice a bohužel ani v elementární logice. Banální a nedůsledný scénář, krkolomný a vykonstruovaný, nesmyslné obraty v ději a jednání postav, nelogické situace (nechci to všechno vypisovat, třeba castor tu má komentář, se kterým úplně souzním), absence motivací téměř u všeho, tomu poplatné toporné herectví, bezduchá, nevnímavá kamera jako z televizní reklamy, a kvanta a kvanta nevyplněného prázdna kolem několika základních klišé a holých tezí z toho spolu s dětským hrdinou, ztraceným zvířátkem (které absurdně dlouho nikdo nepostrádá) a citově vydíracím tématem dělají z filmu tak akorát adepta na amerického oskara za zahraniční film. Zvlášť když se do toho zaplete téma imigrace. Američané si ostatně o schopnostech cizinců z východní Evropy točit dobré filmy myslí své a tenhle kousek je z té arogance fakt nevytrhne. Nejspíš je to od nich charitativní soška Oscara (jako sorry, ale mám docela právo se ježit, když už jsem si s tímhle počinem odkroutila dvě hodiny). Proti nepřirozenosti a šustění natáčených scén ve vakuu emoční i sociální inteligence a uměleckého citu se ve mně štětila každá buňka. Bhúúúffrf. Kdyby do sebe někdo prostříhal s béčkovými českými herci ne moc dobře přetočené scény z KOLJI a Pretty Woman, dostal by i bez úprav ve scénáři stoosmatřicetkrát lepší romantickou komedii a charismatičtější film, než za co se vydává tahle mdlá těžkopádná a hloupá šmíra. Zápletky, dialogy, vtip a spád děje v Ulici jsou proti tomuhle filmařskému amatérství rajský balzám na duši. Humorné to chvílemi bylo dost, pro otrlé (třeba když se Vetchý chová jako instruktor operačního týmu FBI a nutí Geislerovou zkoušet si nahlas opakovat, jak se jmenuje a kde pracuje, aniž by to ovšem byly smyšlené údaje k zapamatování. --- Nebo celá ta nesourodá vložená epizoda se ztraceným morčetem, co ho nikdo moc nepostrádá a nehledá, dokud nevkusně a cynicky nechcípne jako ten pes v písničce, kterého praštil řezník paličkou), já se ale postiženým filmům smát nemůžu, jen mě ta nejapnost bolela víc než obnažený zubní nerv. Je mi to líto, ale na tomhle pokusu nebylo prostě dobře nic, trčí z toho sada nesourodých utkvělých záměrů, tupá snaha a naprosté analfabetství stran existence filmařských, uměleckých a vyprávěcích postupů, nulový talent a totální podcenění práce na uvěřitelné esenci, plynutí i faktických detailech příběhu, a to není dobrý výsledek. Režisér je možná hodný člověk, ale nemusel by se to nutně pokoušet sdělovat filmem. *~ (18.12.2017)

Obsadit do hlavních rolí téhle vánoční romantiky dva naše nejméně romanticky zdatné herce nepovažuju za zrovna šťastné rozhodnutí. Přitom se zde najdou postavy, kterým se casting trefil na jedničku. Příjemná Anna Polívková nebo naopak pekelně zlá Vilma Cibulková. Aňa se hodí spíše pro nějakou tu mršku a Vetchý ten má přeci svého Jirku Luňáka. Tvůrci se nechali tentokráte nechali inspirovat v zámoří, takže Pohádky pro Emu na mě působí poměrně nečesky. Úplně na škodu to ale není. Když nejsou nápady, je lepší to udělat aspoň kvalitně podle někoho jiného. 65% (12.06.2019)

tvůrci nejspíš pojali podezření,že když zkombinují ty nejzákladnější klišé,zasadí to do doby okolo vánoc a do kin pustí ve stejném čase,úspěch bude zaručen...dle recenzí se celkem trefili,nicméně za mě jde o kousek,který mě svou zkratkovitostí a kupou nelogičností a oslích můstku neuvěřitelně iritoval od samého začátku.Nebo snad mám věřit,že k tomu aby někdo dostal dítě (aniž by věděl jak se jmenuje,nebo jestli je to alespoň kluk nebo holka),stačí uvést v santice random jméno a nemocnice se postará?Nebo snad je normální,že sociálka chce nacpat dítě prakticky neznámému člověku,aby ve chvíli,kdy už dotyčný to dítě nějakou dobu má mu ho naopak zase chtěla za každou cenu sebrat?Že prostě stačí oslovit úplně neznámou ženu a ta prakticky bez mrknutí oka kývne na to,že si mě vezme a bude "mámou" pro dítě které není její a vlastně dost možná ani toho druhého?Nebo snad,že cynický úředník z ničeho nic přepne do samaritánského módu a téměř okamžitě se rozhodně,že bude podvádět přičemž ví co to obnáší?Ne,tomu se fakt nedá věřit (dalo by se,pokud by emu v názvu byl pštros a jemu byl film určen).K tomu všemu navíc podivně prkenný Vetchý,kterého mám normálně celkem rád,standardní obyč Gaislerová a malá přemoudřelá holčička..za mě nikdy víc ..20% (14.03.2017)

Jako by se scenárista vsadil, že dokáže utnout všechny scény před pointou. A sázku vyhrál. Těch pár zajímavěji rozehraných scének končí náhlým střihem a jede se dál. Je zde zato přemíra balastu a klišé, jako třeba osudy zaběhlého morčete, které navíc bylo v příběhu zbytečné. ____ Hrdiny k sobě neváže žádný vztah, o tom se jen mluví. Malá Emma hraje sice obstojně, ale její postava je nesmyslná, například její reakce na matčinu nehodu je zhruba stejná, jako by jí upadla zmrzlina nebo ztratila hračku. Proč se Marie během dvou minut rozhodne, že Petrovi pomůže, je ve hvězdách. Proč Petr náhle zatouží starat se o cizí dítě, je mystérium, které nejde pochopit zdravým rozumem. Sociální pracovnice a vůbec chod sociálky popisuje asi poměry z jiné planety, protože v českém prostředí je to naprosto nereálné. ___ Mám ráda kýčovité zamilované příběhy, zvlášť když jsou z času Vánoc, ale nesmí být takhle hloupé. (19.04.2017)