Paterson

51. MFFKV: Snímek o sedmi dnech ze života řidiče autobusu, který je zároveň amatérským básníkem, dotahuje Jarmuschovu typickou poetiku na zcela novou úroveň, v níž zdánlivě vyprázdněný obsah postavený na harmonické repetici zcela souzní s filmovým stylem. Ten, stejně jako hlavní hrdina, který přísně dodržuje své rituály, virtuózně opisuje stejný vzorec (pohyby kamery, hudba, herectví, situace), aby nám se smyslem pro detail ukázal krásu každodenní existence. Síla Jarmuschova filmu nestojí na ději, nýbrž na pocitovém prožitku pramenícím z harmonických variací obrazů a jejich významů, které se snad nejblíže přibližují lyrické japonské kinematografii z dílen Kurosawy nebo Ozua. Po dni přichází další den – je ale jisté, že po Patersonovi už další takový film nepřijde. Alespoň v režisérově filmografii. (15.01.2017)

Jarmusch necítí ke každodenní rutině to, co bratří Coenové pesimisticky ukázali V kůži Llewyna Davise. Každý den je pro něj nová radost. Zcela se vyhýbá sociální kritice a ani šablonovitě nevypráví o útrapách talentovaného, ale (dobrovolně) neobjeveného umělce. Naopak, snaze probudit v sobě umělce za každou cenu se skrze figuru manželky trefně vysmívá. Režisér ale nikdy není v tónu zlomyslný. Každá lidská bytost má v Patersonovi své důvody k občasným hloupostem, které dělá a může při tom vyhlížet ohromně trapně. Jarmusch se ukazuje jako citlivý humanista a v neposlední řadě brilantní režisér, který trpělivě stupňuje vyprávění přes týden až k očekávanému víkendu. Paterson má na to stát se klasikou americké nezávislé kinematografie, což se již několikrát podařilo filmařovým předchozím snímkům. (09.07.2016)

Driver je skvelý, príbeh o znudenom autobusárovi čo píše básne je zaujímavý, ale ťahá sa to ako sopeľ a je to deravé. V tomto príbehu sa nič zásadné nedeje. Snímka Paterson je krehká, jednoduchá i zložitá. Tak ako hlavný hrdina, ktorého dni sú zdanlivo navlas rovnaké. Objaviť čaro rutiny a každodenných stereotypov nie je ľahké. Civilné herectvo Adama Drivera v postave Patersona sa zapasovalo do zľahka plynúceho príbehu. Pôvabná iránska herečka Golshifteh Farahani po jeho boku je príjemným osviežením. Jej postava prináša do príbehu radosť a optimistické nazeranie na život. Autor hrdinu vystavil v závere ťažkej skúške a diváka na okamih zneistil. Jimovi Jarmuschovi jeho príbehy vždy pokojne plynuli, vo svojom vnútri boli znepokojujúce. Často odľahčované vtipom či iróniou, no vždy zdvíhali varovný prst. Paterson je iný. Je dielom vyzretej osobnosti, ktorá má jasne zadefinované, čo je podstatné a čo treba prehliadať. Pozvoľna plynie v repetíciách s drobnými variáciami. Vo filmovom vyjadrovaní využíva hudobné i básnické prostriedky. (07.09.2019)

Kdyby za tím filmem nebylo jméno Jarmusch, tak ten film umře ve vlastní šťavě z nudy. Hrozně mě mrzí, že poezie, která zde tvoří tu spojovací linku, byla kvalitou hnána do slepé uličky a zároveň měla podržet film. Film je tedy bez děje nudný a co do pojítka - poezie - příšerný. Třetí hvězdu dávám jen tomu psovi. Docela týpek. (25.06.2022)

Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese). (04.07.2017)