Láska a smrt

Bůh nás zkouší. - Jestli nás chce zkoušet, byl bych pro písemnou formu. Ano, Woody, tohle je cesta jak na mě! Love and Death je jeden z mála filmů, kterým jsem se prosmál. Ta geniální parodie na ruské romány (Vojna a mír) na ruské filozofy (Dostojevskij) na válku (Napoleon) zkrátka zde se Woody opravdu našel a po dlouhé době mi přišlo, že opravdu ví, o čem chce točit. Už to nebyly jen absurdní scénky vedoucí od jednoho bodu k druhému, ale opravdu plynulý příběh, do kterého se ta Woodyho absurdita hodila. Možná je ještě brzo, přeci jen většina Woodyho filmů je stále přede mnou, ale tohle je zatím (pro mě) jeho nejlepší komedie (schválně nepíšu film, protože to je pro mě zcela jiný titul - The Purple Rose of Cairo, který beru spíše jako geniální romantiku/poctu filmům jako takovým). 100 % bez váhání. (06.08.2012)

Jeden z nejlepších Allenových kousků. Neskutečné dialogy, místy naprosto absurdní humor plný odkazů nebo různě pokroucených citací z klasické ruské literatury (ale i na různé seriózní filmaře - hlavně Bergmana). Pekelné je, že proud fórů se nezastaví prakticky po celou dobu, takže těžko najít nejlepší kousky.Já osobně mám hodně rád scénu s výcvikovým seržantem carské armády, která je černoch, scény z hrdinova dětství (otec coby vlastník "kousku půdy", tajemný sen s tančícími číšníky) a pak v podstatě všechny scény, kde Allen v důstojnické uniformě balí petrohradské krasavice. "Zabil bych vás, kdybyste byl opravdový muž" "Já jsem opravdový muž" "Myslel jsem o něco menší opravdový muž." (07.08.2007)

Já to nechápu, tenhle film má snad všechny předpoklady k tomu stát se mojí modlou a i tak leccos mhouřím při udělování čtvrté hvězdičky. Tolikrát jsem si během filmu pomlaskával spokojeností nad promyšleností (ne-li genialitou) tuny hlášek a dokonce i nad jejich vtipností. To, co nechápu je, že ve většině případů zůstalo jen u toho pomlaskávání a to i přesto, že se Láska a smrt zabývá tolik pro mě vděčnými tématy jako je například náboženství nebo smysl života, zvláště pak, když sám Woody je ateista. Možná to bylo tou stylizací nebo s ní souvisící a mně nesedící ( ale jistě záměrnou) afektovaností hereckého projevu, v případě Diane Keaton mě napadla myšlenka, že je mi dokonce krajně nesympatická, ale snažil jsem ji rychle zavrhnout, neboť by to k ní, vzhledem k počtu zhlédnutých filmů v nichž se vyskytuje, nebylo úplně fér. Zkrátka tenhle film miluji i nenávidím, chápu ho i mu nerozumím, bavil jsem se i ho chtěl hned radši vypnout a já bych možná měl se svojí schizofrenií začít něco dělat...anebo si ji vychutnávat dál plnými doušky. (31.10.2007)

O láske, o smrti, o živote, o sexe..... Filmová filozofická úvaha nad odvekými otázkami, ktoré trápia ľudské pokolenie už od počiatku vekov. Obrovský myšlienkový prínos, hlavne v podobe nezabudnuteľných dialógov medzi Woody Allenom a Diane Keaton, na ktorých obsah nezabudnem snáď až do konca života. A toto všetko dostane divák na tanieri s obrovskou porciou všeobjímajúceho humoru a paródie. Jednoznačne plný zásah s konštatovaním, že zatiaľ ide o môjho najlepšieho Woody Allena. (19.06.2015)

Woody Allen v Lásce a smrti opět uplatnil své hlavní zbraně – směšně ošklivou tvář, sarkasmus a dokonalou znalost syžetu klasické literatury, z nějž udělal zcela bez piety kůlničku na dříví. Parodie na širokou ruskou duši, přefilozofizované romány a historické velkofilmy se občas láme do naprosté frašky (opět si nelze nepovšimnout Allenovy záliby v grotesce, ale zároveň je třeba vést paralelu i s paradoxní nadsázkou školy Monty Pythona). Allen na jednu stranu využívá přehnaného "zruštění" prostředí, na druhou stranu zcela kontrastně tu vystupuje coby hlavní postava čistě "allenovská", plná nejistoty, směšnosti, sebeparodie, moderních mindráků. Láska a smrt si ve své nedlouhé pasáži vyšlápne snad na mnohé stereotypy historických a válečných filmů (v témže roce byl mimochodem natočen Kubrickův Barry Lyndon – vizte scénu s pistolovým duelem :o)))), přesto nemůžu říci, že bych se celou dobu jen bavil. Hluchých míst bylo povíce, nicméně v konečném důsledku nelze než ocenit trefnost, s jakou dělová koule Allenova humoru dopadá na žánrové prachárny a způsobuje jejich exploze. (28.09.2005)