Svěřuji ti svou ženu

Průměrná konverzační veselohra, která je dnes zajímavá pouze účastí české filmové hvězdy Adiny Mandlové. Ta pod pseudonymem Lil Adina vytvořila spíše pasivní roli podváděné a podvádějící manželky. Jak později Mandlová vzpomínala ve svých pamětech, k natáčení ji po dlouhém přemlouvání donutil osobně Rühmann, který se tehdy speciálně vypravil do Prahy. Atmosféra v ateliéru byla ovšem podle Mandlové velmi dusná: "Na všechno se šlo vědecky a ze všeho se dělal ohromný problém. Film byl veselohra, ale nikdo se nesmál, všichni se tvářili, jako by vyráběli bůhvíjakou vážnou tragédii nebo psychologické drama. Nikdo nepromluvil a nežertoval mezi záběry, disciplína jako na vojně a i Rühmann, který byl v soukromém životě kouzelný člověk, se k nepoznání změnil, sotva překročil práh ateliéru. Často jsem seděla sama v hotelovém pokoji, opuštěná a nešťastná." Co dodat? Snad jen, že po válce si Mandlová díky této řadové komedii vysloužila doživotní zákaz umělecké činnosti na území Československa. Život je plný paradoxů. (21.10.2008)

V době kdy Mandlová herecky dozrávala a v Protektorátě dostávala ty nejlepší role, zahrála si v reichu v dost slaboduché komedii, jakých se točily desítky a ve kterých v Čechách hrála v polovině třicátých let. Herecky se však neměla za co stydět. Dobře zapadla do průměru. Její vcelku plynná němčina mě překvapila. (14.02.2011)

Příjemně ztřeštěná komedie o záletném manželovi, naštvané manželce a kamarádovi na hlídání.. Snímek je prost politiky, války a dění roku 1943, tedy jsem se i já oprostila od všeho a věnovala se pouze filmu.. Adina Mandlová a Heinz Rühmann to rozehráli v kvalitě A+, ona je půvabná a svůdná, on je nešikovný a nejistý starý mládenec.. Bavila jsem se a nenudila ani minutu.. (15.08.2021)

Že někdy budu mít možnost vidět tento film, jsem ani nedoufala. Zajímalo mě hlavně, jakže to ty naše herečky zvládaly, mluvit ve filmu německy. Ale ty zvládly asi mnohem těžší věci, než jen hovořit naprosto bezchybně a plynně německy, a bůhví kolika ještě dalšími jazyky. Protože jsem opravdu až "postihnutá" sledováním starých českých filmů, čekala jsem, co se mnou udělá tahle německá tvorba. A pár rozdílů bych našla. České filmy jsou mnohem lidštější, i v projevech, více citové a proč tak jemně působí, je hlavně zásluhou kvalitní melodické hudby, která naše filmy prochází. Ve Svěřuji ti svou ženu mi ta hudba přišla jak mlácení železnou tyčí do plotu. (02.02.2011)

Obviňování fakticky celé generace českých filmových herců z kolaborace s nacistickým režimem bylo budované na písku již v poválečné době. Pokud by mělo být důkladně aplikováno na tehdejší naši společnost, stalo by se evropskou i světovou kuriozitou. Je-li tu po desetiletích možnost konfrontovat někdejší napadnutelná tvrzení se skutečností natočeného materiálu, je nutné tento fakt náležitě přivítat. Snad málokterá česká herečka má tak kontrovezní pověst jako Adina Mandlová. Její velkorysý vztah k mužům, touha vyrovnat se v mezinárodnéím záběru Lídě Baarové, snaha oddávat se bez zábran radostem života kolem ní vytvořila kouřovou clonu pověstí a někdy vysloveně drbů a pomluv. Velmi průměrná německá salonní komedie, vzdáleně upomínající na KRISTIÁNA a ozdobená skvělým výkonem Heinze Rühmanna, této veličiny kinematografie hraného filmu našeho severního souseda, prokazuje opak. Naopak si málokdo uvědomí, že do boje s nacistickým nebezpečím ve Fričově, Voskovcově a Werichově filmu SVĚT PATŘÍ NÁM volá tehdejší Čechoslováky právě hlas této rozporuplné české ženy a nezapomenutelné dramatické umělkyně. Po desetiletích pěna opadla a objevila se skutečná skutečnost. Skutečnost iluzí, ale také tragédie, která nemusela být. Poučení o sváru vášně a rozumu, fanatismu a věcnosti, šílenství a střízlivosti. Poučení varující. (20.03.2011)