Rio Bravo

Mně na tomhle westernu zaujalo jen to, že Šklupku namluvil strýček Skrblík. Ani výrazný padouch tu není, jen "dojemné" story o ožralovi, který přestane pít a stane se opět neohroženým pistolníkem a Johnu Waynenovi zamilovaném do mladé rebelky. To nedávno viděný Muž, který zastřelil Liberty Valance, se mně líbil mnohem víc. (26.06.2012)

Pozor, Ministerstvo zdravotnictví varuje:"Přečtění tohoto komentáře by mohlo přivodit stavy úzkosti, deprese a nervozity."---Nevím jestli to bylo překladem, nebo vyzněním dabingu, pravděpodobně kombinací obojího, ale tak dementí, prázdný a zbytěčný dialogy se prostě nedaly přeslechnout. Navíc tak naivní zápletka a toporní herci... Jsem žijícím přikladem toho, že naivní zidealizované westerny 60. let nejsou pro každého. (07.08.2006)

Jako klukovi se mě westerny jako Rio Bravo moc líbily, ukecané, postavy se do sebe pořád trefují hláškami, je tady padouch, sice ve vězení, ale nějaký je. Příběh rozhodně zajímavý. Jenže, jakmile jednou divák ochutná filmy jako Tenkrát na Západě, Divoká banda atd. S Rio Bravem už to moc dobře nevypadá, taky předpokládám že Divoká banda přidělala Johnu Waynovi nejednu vrásku na čele. Abych to zbytečně neprotahoval ...70% (02.10.2020)

Další westernová klasika s Johnem Waynem. Bohužel mi to přišlo hrozně dlouhé a utahané. Celé se to odehrává v jednom městečku v Texasu. John jako šerif se svými pomocníky brání celu, ve které je vrah čekající na soud. Jeho bratr se ho neustále snaží dostat ven. O vedlejší milostnou linku se stará kouzelná Angie Dickinson. "Pistole nechte na plotě." (26.04.2019)

Rio Bravo vzniklo na popud Johna Waynea, který poté, co uviděl snímek V pravé poledne, toužil natočit jeho pravý opak. Nelíbilo se mu totiž, že hlavní hrdina v podání Garyho Coopera celou dobu žadoní o pomoc místo toho, aby se zlu postavil čelem a sám. Přizval k sobě Howarda Hawkse, se kterým už v roce 1948 natočil Červenou řeku a pustli se tak do "chlapácké" předělávky původně "srabáckého" filmu. A za sebe musím říct, že výsledek je nevalný. Wayne samotný se svým hereckým uměním vyrovná maximálně tak svému klobouku a snaží se na sebe strhnout pozornost drsným pohledem a nepopiratelným charismatem. Proč ne, takový byl vždycky, záleželo jenom na režisérovi, jak toho dokáže využít. "Vévoda" tedy statečně odolává nabídkám o pomoc před číhajícími padouchy a spoléhá se pouze na pomoc ožralého kovboje a starého ukecaného dědka, který má potíže trefit dveře. Opět nic proti, ale když se polovina filmu odehrává v jedné místnosti se stále se opakujícími dialogy a situacemi, dostaví se nuda a nezájem. Když se ještě jednou vrátím k Pravému poledni, dochází mi, že tam jsem hlavnímu hrdinovi opravdu fandil a rozuměl jsem mu, protože se choval lidsky, asi jako každý z nás. V Riu Bravu se všichni chovají jako karikatury. A takové westerny nemám zrovna v lásce. (10.06.2010)