Európa Európa

Neuvěřitelný, ale skutečný příběh židovského chlapce Solomona, který putuje druhou světovou válkou od západu na východ a zase zpět. V ruském sirotčinci se z něho stává komsomolec, jakmile však Rusko napadnou Němci, zajmou ho. Protože umí dobře rusky i německy, je použit jako tlumočník a mezi Němci si získá přátele. Posílají ho do elitní nacistické školy, kde poznává také svou první lásku. Jenže blíží se konec války a tentokrát je Sally, v uniformě SS, na pozici nepřítele. (15.04.2020)

Ani sa mi nechce veriť, že by toto všetko mohol niekto zažiť. Kvalitná remeselná práca všetkých zúčastnených je jedna vec, fakt, že nemám rád filmy o dejinách 20. storočia, lebo som nimi presýtený je druhá vec a osobná zainteresovanosť režisérky na téme je vec tretia. Jedno, čomu nerozumiem je akútna potreba poľských režisérov reflektovať vo filme "vlastné dejiny." (31.03.2012)

Už v úvodu, kde zazněl můj nejoblíbenější valčík Na krásném modrém Dunaji, jsem vytušil, že tenhle film se mi bude líbit. A taky že ano. Navíc Evropa, Evropa na nic nečekala a hned v prvních 10 minutách přišla tragédie, která odstartovala tento neskutečný příběh Salomona Perela. Bylo více než zajímavé sledovat přesuny hlavního hrdiny z Německa přes zrovna zaniknuvší Polsko do Ruska, tam a nazpátek a hlavně perfektní schopnost Salomona se z každé nepříznivé situace vykecat. A tak ho chvíli převychovávali Rusové, pak zase Němci a já si stále říkal, kde pořád bere to štěstí (samozřejmě v neštěstí) a jak je možné, že ho tolik neuvěřitelných náhod dokázalo zachránit. A to je právě jediný problém tohoto filmu. Jejich tam tolik, že i když byl prý inspirován knihou napsané podle skutečné události (na konci vidíme i pravého Salomona Perela), dikákovi (nebo alespoň mně) se to prostě nějak nezdá. Proto "jen" ty 4*, jinak jsem byl moc spokojen a některé scény mě i pobavily (ať už to byl taneček 2 dikátorů, braní Žida jako vzor pravého árijce, nebo "obsazení" nepřátelské pozice). "Jezte správně s vidličkou a nožem. Nůž do pravé ruky, vidličku do levé. Žádné mlaskání! Žádné drobení! Mějte úctu k německému chlebu!" (11.08.2011)

Tak trochu jiný válečný film. Měl by být mnohem známější, než je, protože veškeré patetické vojíny Ryany strká s přehledem do kapsy. Agnieszce Holland se podařilo senzačně odlehčit ono šílené téma, ale zároveň ho nezlehčit, ba naopak - zapůsobit zdrcujícím způsobem na divákovy city. Napadá mě srovnání jen s jedním filmem - Život je krásný Roberta Benigniho. U něj mě taky střídavě mrazilo a střídavě jsem se musel smát. Zobrazené události jsou tak paradoxní, bizarní, groteskní, že se člověku skoro nechce věřit, že jsou založeny na realitě. A co musím speciálně ocenit, je výkon Marca Hofschneidera. Na svůj věk a vzhledem k tomu, co je nucen před kamerou dělat (výbuchy pláče, úplná nahota) je zcela suverénní a přesvědčivý. (05.08.2012)

Tento film rehabilitoval Hollandovú v mojich očiach. Po Jánošíkovi a Úplnom zatmení už som nemal žiadne očakávania. Po zhliadnutí filmu musím povedať, že sa režisérka stáva predmetom môjho záujmu. Evropa Evropa je pre mňa v pozitívnom slova zmysle skutočne ukážkový životopisný a historický film. Ten film je tragikomický, ale nie v našom otravnom česko-slovenskom podaní. Je to ostrá tragikomika, kde sa ide na dno ako v humorných, tak aj vo vážnych momentoch. Scenáristicky to je navyše veľmi dobre vymotivované a vyrozprávané, takže nemáte problém uveriť všetkým divokým zvratom. Je to trocha taký stredoeurópsky Forest Gump v zajatí boľševizmu a fašizmu. Tento veľmi zábavný film dokáže príťažlivým spôsobom prezentovať zložitú a obohratú tému druhej svetovej vojny a nijako neobrusuje hrany krutých momentov. (24.05.2012)