Ulica Cloverfield 10

Se značkou Cloverfield přichází zatraceně těžké břemeno. Původní Monstrum totiž dokázalo prvotřídně zkombinovat drama hlavních hrdinů s něčím velkým a děsivým, co se nacházelo neurčitě daleko a zároveň všude kolem. Shodně pojmenovaná ulice má k dispozici jako vždy uvěřitelnou Mary, v životní formě burácejícího Johna Goodmana a v první řadě otazník, co že se to schovává venku tentokrát. S hlavní devízou ale přichází i hlavní zádrhel, protože všichni tušíme, že v závěrečné třetině musí přijít něco nečekaného, což k dosavadnímu průběhu příliš nepasuje. Vzorec se tak povedlo zopakovat jen napůl, hlavně díky hercům a pořádné várce napětí, vycházejícího z těch nejobyčejnějších situací. Celek ale vypadá jako dva filmy sestříhané dohromady. (19.07.2016)

Typický příklad toho, jak dokáže název zkurvit celý film. Jako ne, že by byl jinak poměrně omletý devadesátiminutový slovní gangbang mezi Jeníkem Dobrákem, jakousi uvědomělou a cílevědomou americkou kravkou a podivným kokotkem v kšiltovce do trojky nějak zvlášť zábavný, inovátorský nebo převratný. Ale takhle se celé to základní konstrukční „mystérium“, je-li Jenda jen obyčejný otylý úchyl nebo zdravě paranoidní a předvídavý scifista, ubírá směrem k prdeli už při torrentovém nákupu vstupenky do první řady na sedačce v obýváku. Je to totéž, jako byste děsně tajemný horor o sterilně kýčovitých rodinných hodnotách, správňáctví za každou cenu a ukrutně pevném přátelství mezi umělohmotnými zbohatlickými fracky s totálně nepředvídatelným rozuzlením nazvali Cloverfield 90210, a v posledních deseti minutách by se tam naprosto, ale naprosto překvapivě náhle zjevil Brendn Volš a začal moralizovat. Takže se v tomto případě jedná o hodinu a půl dlouhé, fádní a místy až otravné čekání na dvouminutový záběr mimozemského kombajnu, z něhož čouhá hadice od hovnocucu a dělá „vžžžžžžm“. Zahrané je to však opravdu famózně. Ale to i každý televizní projev maďarského Jánošíka, samozvaného spasitele, bezelstného a poctivého miliardáře Endyho Babitche o tom, jak to s námi myslí dobře. (30.05.2016)

Jakožto hororový expert jsem měl již před projekcí neblahé tušení, že 10 Cloverfield Lane nebude žádný zázrak (viděl jsem totiž trailer, který mě naprosto ničím nezaujal), ale rozhodně jsem nečekal, že snímek svou kvalitou nebude stačit ani na ušmudlaný průměr. 10 Cloverfield Lane má s hororem společného opravdu pramálo. Schází mu atmosféra, absentuje napětí a především se neskutečně vleče. Stopáž v délce 105 minut byla zvolena zcela nepatřičně, jelikož kromě již zmíněných nedostatků si divák nevybuduje ani žádný hlubší vztah k postavám a jejich osud je mu tedy víceméně lhostejný. Zhruba od poloviny filmu už jsem netrpělivě vyhlížel jeho závěr, který s sebou naneštěstí přinesl i pořádnou porci nepochopitelné béčkovitosti. (17.05.2016)

Tak mně ty nervy nakonec fakt praskly, tyjo, to se na konci už prostě nedalo vydržet. Propocená sedačka a veliká radost z investice do kina, tohle by doma v obýváku sakra bolelo. Počítám, že Abrams není úplně blbej a jeho multižánrovou cloverfieldskou trilogii si za další dekádu z producentské sesle opravdu s pompou sobě vlastní uzavře... takže nám všem čelisti spadnou ještě minimálně jednou. Neskutečný. 100% Hollywood. (12.04.2016)

Nejsilnější stránkou filmu je příběh, napětí a pocit nejistoty, kdy divák až do závěrečného finále netuší, zda John Goodman je únoscem či není a zda venku je vskutku kontaminovaná neobývatelná země či ne.Tenhle faktor solidně graduje atmosféru i napětí a nechybí i pár fajn nápadů, toť vše podtrženo solidními hereckými výkony. Bavil jsem se. 75% (07.05.2016)