VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (142)
Zjizvená tvář je dozajista jedním ze základních stavebních kamenů subžánru gangsterek, jejichž vrchol je představován dnes již kultovními snímky typu Kmotr, Mafiáni či Scarface z roku 1983. Na tomto 83 let starém zpracování musím vychválit perfektní atmosféru tehdejší doby, vliv mafie a v podstatě narůstající nebezpečí, které pro obyčejný lid představuje. Co však nemá na tomto snímku chybu, jsou akční scény. Ty mají dodnes opravdu patřičnou sílu a i díky tomu dávám 4*. Samotný závěr je jednou z těch scén, které si divák zapamatuje. Jsem zvědavý na verzi s Al Pacinem, ale také na další základní kámen gangsterek, na Veřejného nepřítele. Přestože hodnotím Scarface veskrze kladně, musím se přiznat, že mnohé jiné, staré mafiánské snímky (zejména s Jamesem Cagneym) mám raději. ()
Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. ()
Původní Scarface by si neměl nechat ujít žádný filmový fanoušek, protože předstvauje prapůvod všech gangsterských filmů. A stejně tak by si žádný neměl nechat ujít De Palmův remake s Al Pacinem, který je narozdíl od Hawksova originálu epičtější, krutější, brutálnější a pro mě vydařenější. Jak jsem se sice na Zjizvenou tvář s Munim těšil, tak jsem dostal spíš zklamání. Howardova režie je bezchytná, tak univerzální režisér, to se jen tak nevidí, ale příběhově mi to přišlo slabší a některé scény byly odkoukané od rok mladšího bratříčka The Public Enemy. Přesto na svojí dobu nadčasová klasika!! ()
Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. ()
Gangsterský snímek, nekompromisně zrežírovaný H.Hawksem, zůstává dodnes (viz např.Scorseseho Skrytá identita a hrátky se značkou X) nejinspirativnějším dílem žánru. Mimochodem, pokud neuvidíte Scarface, nemáte šanci pochopit nádherně ironický vtip G.Rafta v Někdo to rád horké ("Kdo tě naučil tenhle lacinej trik?"). ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (27)
- Známá scéna, ve které si Rinaldo (George Raft) pohazuje mincí, byla parodována ve filmu Číslo 5 žije (1986). (Alfréda)
- Kvůli sporům producenta Howarda Hughese s Haysovým úřadem a místními cenzory, se uvedení filmu zpozdilo téměř o rok (džanik)
- Původní verze popudila Sdružení amerických filmových producentů a distributorů z několika důvodů: zachycovala politiky a vážené občany, jak se v soukromí paktují s gangstery a pak je veřejně odsuzují. Dále velký počet mrtvých. Nebo když si matka uvědomuje, že její syn je zločinec a přesto ho nezatratí a závěr, kdy se Tony postaví policii s pistolemi. I tak se filmoví historici shodují, že film byl „stínem toho, čím mohl být“. (Zetwenka)
Reklama