VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (142)
Postava Tonyho Camonteho je jedinečnou směsí rozporů. Na jedné straně klukovský avanturismus – nadšené gangsterské chlapáctví plné bouchaček, drsných hlášek a absolutní svobody mimo zákon a veškerá pravidla. Na druhé straně amorálnost, bezcitnost a bezvýchodnost života psance točícího se v nekonečné spirále hrůzných událostí, před nimiž nelze uniknout. Gangsterský opus Howarda Hawkse z dob počátků zvukového filmu je dítětem své doby. Doby těžkých časů prohibice, kdy zbohatlé podsvětí průmyslových měst určovalo pravidla každodenního života lidí. Film byl ve svém čase velmi tvrdým a nekompromisním varováním před válkami gangů. Na svou dobu použil nečekaně brutální výrazové prostředky a v Camontem našel dokonalý prototyp antihrdiny, u kterého přirozená touha po moci vyjádřená sloganem „Svět je tvůj.“ zničila veškeré entity života jednoho vlastního mikrosvěta. _____Film se dočkal v 80. letech kvalitního remaku od Briana De Palmy ()
Oceňujem autentickú dobovú atmosféru, ktorá sa dnes len ťažko dá zreplikovať, na svoju dobu riadnu dávku násilia a i nejaká letmá erotika tam bola (film vznikol pred kódom). Paul Muni je šialene dobrý a v jednotlivých momentoch je to pôsobivé, ale ako celok som sa dosť nudil (za veľa môže aj absencia hudby). ()
V období prohibice byli velmi úspěšné gangsterky a podnikatele Howarda Hughese napadlo udělat gangsterku založenou na životě samotného Al Caponeho, legendárního mafiána. Později koupil práva na knihu Scarface, která byla inspirována právě životem Caponeho, scénáristou se poté stal Ben Hecht, který byl jakožto novinář s mafiány dobře obeznámen a režisérem se poté na Hughesovo přání stal Howard Hawks, i přesto, že tito dva ještě před realizací filmu měli soudní spory, protože Hughes obvinil Hawkse z plagiátorství jeho filmu. Ve finále se stal Hawks i spoluscenáristou a společně s Hechtem chtěli Caponeho život ztvárnit co nejpřesněji. Ve finále dokonce samotný Al Capone navštěvoval natáčení aby se ujistil, že na něm založená postava nebude znevážena a Capone tak dostojí své pověsti. Diváci už tehdy mohli snadno pochopit, že je Tony Camonte vlastně Al Capone, protože krom stejné jizvy film doslova přebíral skutečně události z Caponeho kriminální kariéry a možná i díky této autentičnosti vznikla dodnes jedna z nejzajímavějších gangsterek všech dob. Zjizvená tvář sice vznikla v době kdy gangsterky byli na vzestupu a bylo jich tedy docela dost, právě o ní se ale dodnes mluví jako o takovém výchozím bodě a především jako nejslavnějším filmu tohoto podžánru své doby. Dále je Zjizvená tvář brána za jeden z nejdůležitějších gangsterských filmů, který zásadně ovlivnil ovlivnil gangsterky. Paul Muni je v roli Tonyho Camonteho božský a pokud se člověk nějak zajímá o skutečného Al Caponeho tak ví, že se tomuto gangsterovi skutečně dostal na kobylu. Hawks poté jako režisér stojí za velmi zdařilou gangsterkou, která sleduje skutečně povedeně zmapovaný vzestup a pád jednoho gangstera, který je sice ztělesněním zla, přesto je ale ve finále i celkem lehké vybudovat si k němu sympatie a sledovat s jakým charizmatem stoupá na vrcholu potravního řetězce. Už i na svou dobu dokázala Zjizvená tvář nabídnout parádní akční automobilové honičky, které sice možná z pohledu současné doby působí poněkud úsměvné, minimálně o jistou formu napětí a stylu rozhodně dodnes nepřišli. Zjizvená tvář hodně těžila z atmosféry, která v Americe sužovala a už v úvodu tvůrci poukázali na lhostejnost vlády Spojených států k mafiánské činnosti. Ve své době byl tak film přece jen aktuálnější a měl i tehdy větší sílu, přesto ale z vybudované atmosféry kolem a faktu, že to co se děje na plátně se v Americe dělo zcela normálně mrazí. A finále je poté naprosto parádním závěrem, které skutečně naprosto parádně ukončuje tuhle cestu Tonyho Camonteho z naprostého dna přes totální vrchol na opět volný pád až dolů. Kvůli sporům s cenzory byl film zpožděn o rok, přesto nakonec vznikl pro mnohé lidi praotec modernějších gangsterek, který kvůli své krátké stopáži 93 minut musí možná přece jen vzestup a pád hlavního hrdiny provést trošku až zkratkovitě, přesto se mu to ale povede a Zjizvená tvář z roku 1932 je ve finále ta super gangsterka, kterou ve finále zastínil přece jen o ždibec povedenější remake Briana De Palmy z roku 1983, který naopak trvá minut 170 a je to jeden z těch remakeů o kterém by se vlastně i dalo říct, že je lepší než jeho předchůdce. To už je ale zase řeč na jiné téma, Zjizvené tváři z roku 1932 ale jeho důležitost a především dodnes zajímavé a funkční zpracování nikdo nesebere..... () (menej) (viac)
Původní Zjizvená tvář mě hodně překvapila. Čas na ní neponechal žádné šrámy a stále baví víc než dost. Dokonce bych řekl, že i mnohem více než-li De Palmova verze s Al Pacinem. A to jsem ji viděl jako první. Praotec všech gangsterek a již 90 let starý snímek jde rovnou na věc a hned v úvodu nám představuje Tonyho Camontu (postavu značně inspirovanou Al Caponem) gangstera z období prohibice, který se dere za každou cenu na výsluní. Je charismatický a všichni ho mají rádi. Ale jak to tak bývá, po rychlém vzestupu přichází rychlý pád. Velmi nadčasová gangsterka, která má spád a skvělé herce. Velké překvapení, že i po těch letech v klidu strčí téměř všechny novodobé gangsterky do kapsy a hlavně i remake. Remake, který krom změnění prostředí pro aktuálnost toho přinesl pramálo nového. Rozhodně doporučuji. 8/10. ()
Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (27)
- Když byl v roce 1931 film dokončen, hollywoodští cenzoři jej odmítli schválit, dokud producent nesouhlasil s přidáním scén, které jasně ukazovaly, že za „existenci gangů nejsou zodpovědné úřady, ale veřejnost“. (Zetwenka)
Reklama