Zjazvená tvár

Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. (31.01.2009)

Základ mafiánsko-gangsterského žánru, ze kterého čerpali asi všichni kdo se od té doby podobnými filmy zabývali. Paul Muni je skvělý a předvádí diametrálně odlišnou kreaci než v I was a fugitive from a chain gang. Jeho Tony je vychytralé dítě ulice, které v sebejisté cestě za úspěchem ničí osudy všech kolem. Největším překvapením pro mě byla dospělá struktura žánru, která ve svých následovnících v podstatě nedoznala žádných výraznějších změn. Čili - Scarface je i dnes nesmírně divácký film (a osobně se mi líbí víc než osmdesátkový remake s Al Pacinem). (14.01.2010)

World is Yours. Scarface je bezesporu klasikou, kterou jsem srovnával s novější verzí. Ta je sice lepší, ale jen v tom, že je modernější a má Al Pacina. Originál nabízí autencitu gangsterských 30. let, pro mě neznámý Paul Muni předvádí v závěru herecký koncert a jeho Tony Camonte vzbuzuje neskutečnou škálu emocí od respektu, přes nenávist až po opovržení . Kromě sympatií, protože je to opravdu pořádný hajzl, který chce vlastnit všechno a všechny, včetně své sestry nebo jediné ženy, která o něj nemá zájem. Zbytek filmu je klasickou gangsterkou o vzestupu jednoho mafiána s jasnými paralelami s životem Al Caponeho a taky překvapivě se spoustou střílení. Některé akční scény například Camonte pod palbou v restauraci jsou opravdu úžasné. Co dodat, pětihvězdičková klasika a krimi/thriler roku 1932. (19.02.2015)

Výborná gangsterka z 30. let, která má oproti Tenkrát v Americe, Kmotrovi, Neúplatným a dalším filmům, které se vracejí do třicátých let, tu výhodu, že je skutečně dobovým snímkem, takže v tomto to měli autoři lehčí a film je tím samozřejmě věrohodnější. Kdo si zahrál hru Mafia: City of Lost Heaven bude potěšen ještě víc, toto městečko mu krásně ožije před očima s budovami, auty či pověstným Thompsonem. Dříve než tento film jsem viděl jeho remake s Al Pacinem z roku 1983 a musím přiznat, že jej doslova celý opsali, což neberu jako nějakou chybu, jen konstatuji fakt. Tato verze je časově poloviční, ale 50 let starému klonu může bezpochyby konkurovat. Ačkoli je ve filmu dost mrtvých, žádná krev se na plátně neobjeví. Ve srovnáním s remakem, kde je krve kam šlápneš. (08.05.2009)

Precizní reflexe reality organizovaného zločinu dvacátých let. Jde o řadu autentických situací spjatých s životem Al Caponeho (masakr na svatého Valentýna, první použití Thomsonů, války gangů – zabití „květináře“ atp.) s mnoha faktickými detaily. Celé je to skvěle zakomponováno do života ústřední postavy Tonyho, který jakožto zrcadlo Caponeho buduje své impérium na základě násilí, prohibice a nezákonných aktivit. Film ve variantě, v jaké byl puštěn do kin, kritizuje tehdejší společenský stav a dává za ideál příkladnou policejní práci, jež vede až k zabití Tonyho. Na svou dobu je násilí zobrazováno otevřeně jakožto nástroj moci. (16.03.2009)