Zjazvená tvár

Pro mě obrovské zklamání=Přistupoval jsem k tomu s obrovským respektem a nadšením-vždyť je to ten slavný a klasický předobraz pro mou oblíbenou De Palmovku...Ale dostalo se mi něčeho podivně nesourodého s naprosto nesympatickou hlavní postavou-kterou Muni hrál jako by zrovna vylezl z němého filmu....dialogy, zápletka, herectví...nic není něják extra hravé nebo nedejbože něják rafinované..Překvapivě propracovaná psychologie?kde?tím se jako myslí Tonyho vztah se sestrou do kterého divák vlastně nemá příležitost proniknout?..nebo koulení navlhčenýma očima?to je ta psychologie??.....dokonce i ten konec vyzněl do prázdna....nevím-Tohle jsem něják nepobral a je mi to líto :( (05.03.2011)

Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. (22.08.2007)

Životom Al Caponeho inšpirovaný projekt sa snažil otvorene vzbudiť pozornosť a otvoriť debatu o tom, čo sa dialo v uliciach, a to primárne mesta Chicaga. Namiesto agitky proti násiliu však vznikla drsná a mimoriadne kvalitná gangsterka, ktorá mala vo svojej dobe značné problémy s cenzúrou. Mali by ste vidieť, aj keď poznáte populárnejší remake. (07.12.2017)

Na rozdíl od mnohých jiných jsem novější verzi s Pacinem neviděl, takže nemůžu zatím srovnávat (už teď ale vím, že si De Palmův počin někdy musím dát). Zpočátku jsem měl s hlavním (anti)hrdinou problém, svým neustálým šklebením působil jako karikatura (naivně jsem čekal „profil“ drsňáka) a vůbec mi ten nucený humor neseděl (pousmál jsem se snad jen nad schováním zbraní u holiče a naopak mě strašně iritoval neschopný poskok, hlavně telefonováním). Postupně se mi ale podařilo na Tonyho zvyknout a dokonce mu i čím dál víc fandit (vadil mi pak jenom jeho „přístup“ k sestře). Příběh jako takový mě vcelku bavil, ale ač budu znít jako věčně nespokojený divák, kratší délka filmu paradoxně uškodila (scéna s „časovým“ Tommy Gunem sice nebyl špatný nápad, ale 2-hodinová stopáž by snímku slušela více, občasná zkratkovitost je bohužel cítit). Technická stránka ušla (třeba taková jízda autem…na jednu stranu nechtěně úsměvná zadní projekce a na druhou naopak parádní automobilová honička). Konec byl samozřejmě předem jasný, ale ani trochu se mi nelíbil (tvůrci měli potřebu udělat v závěru z Tonyho sraba a ještě k tomu prosícího, což byl od nich vyloženě hnus). Tento docela dost nevyrovnaný snímek tak hodnotím pouze lepším průměrem, rozhodlo u mě to otravně moralistní vyznění (nejvíc citelné právě ke konci), které pohřbilo původně dobře myšlenou výzvu vládě. (12.04.2015)

Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. (16.06.2012)