Zjazvená tvár

Filmová klasika s velkým K. Matka všech gangsterek. Těmito a dalšími názvy bych mohl opěvovat hodnotu tohoto díla, které sice má šmrnc, na svou dobu nevídanou dávku násilí a akce a hlavně Paula Muniho, ale pár hluchých míst se tam přeci jen najde ani nemluvě o viditelném přehrávání některých herců (což je ale u starších filmů zvykem). Požitek z filmu mi to ovšem nezkazilo vůbec a jsem rád, že jsem konečně viděl tento skvost. The World Is Yours! (05.06.2008)

Výborná gangsterka z 30. let, která má oproti Tenkrát v Americe, Kmotrovi, Neúplatným a dalším filmům, které se vracejí do třicátých let, tu výhodu, že je skutečně dobovým snímkem, takže v tomto to měli autoři lehčí a film je tím samozřejmě věrohodnější. Kdo si zahrál hru Mafia: City of Lost Heaven bude potěšen ještě víc, toto městečko mu krásně ožije před očima s budovami, auty či pověstným Thompsonem. Dříve než tento film jsem viděl jeho remake s Al Pacinem z roku 1983 a musím přiznat, že jej doslova celý opsali, což neberu jako nějakou chybu, jen konstatuji fakt. Tato verze je časově poloviční, ale 50 let starému klonu může bezpochyby konkurovat. Ačkoli je ve filmu dost mrtvých, žádná krev se na plátně neobjeví. Ve srovnáním s remakem, kde je krve kam šlápneš. (08.05.2009)

Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. (17.06.2012)

Na rozdíl od mnohých jiných jsem novější verzi s Pacinem neviděl, takže nemůžu zatím srovnávat (už teď ale vím, že si De Palmův počin někdy musím dát). Zpočátku jsem měl s hlavním (anti)hrdinou problém, svým neustálým šklebením působil jako karikatura (naivně jsem čekal „profil“ drsňáka) a vůbec mi ten nucený humor neseděl (pousmál jsem se snad jen nad schováním zbraní u holiče a naopak mě strašně iritoval neschopný poskok, hlavně telefonováním). Postupně se mi ale podařilo na Tonyho zvyknout a dokonce mu i čím dál víc fandit (vadil mi pak jenom jeho „přístup“ k sestře). Příběh jako takový mě vcelku bavil, ale ač budu znít jako věčně nespokojený divák, kratší délka filmu paradoxně uškodila (scéna s „časovým“ Tommy Gunem sice nebyl špatný nápad, ale 2-hodinová stopáž by snímku slušela více, občasná zkratkovitost je bohužel cítit). Technická stránka ušla (třeba taková jízda autem…na jednu stranu nechtěně úsměvná zadní projekce a na druhou naopak parádní automobilová honička). Konec byl samozřejmě předem jasný, ale ani trochu se mi nelíbil (tvůrci měli potřebu udělat v závěru z Tonyho sraba a ještě k tomu prosícího, což byl od nich vyloženě hnus). Tento docela dost nevyrovnaný snímek tak hodnotím pouze lepším průměrem, rozhodlo u mě to otravně moralistní vyznění (nejvíc citelné právě ke konci), které pohřbilo původně dobře myšlenou výzvu vládě. (13.04.2015)

Opravdu jsem nevěřil vlastním očím, jak málo vlastně De Palma k celému příběhu musel přidávat. To co je ale v r. 1983 jaksi "normální" to působí v r. 1932 neuvěřitelně. A ani uvodní apel na vládu a občany a později pouze apologetická a jinak zcela zbytečná pasáž o tom, jak když ten udělá to a ten zas tohle, tak se těch lumpů zbavíme a proto jsme natočili tento film, ani náhodou nezastřou syrovost a téměř nehodnotící deskriptivnost snímku. Mám dokonce pocit, že v De Palmově Scarfacovi (i když ten je pochopitelně na mnoha místech reflexí žánru jako takového) je daleko více zachycen "morální rozklad" anti-hrdiny a vůbec, že je jaksi víc kladen důraz na to, že boží mlýny atd., kdežto zde se Tonyho konec udá jaksi náhodou a rozhodně ne nutně. Pozoruhodný film se spoustou skvělých scén - uvodní "stínovražda", kuželky, s Borisem Karloffem v roli gangstera a několika scénami takřka z grotesek. (09.08.2007)