Zjazvená tvár

Jde nemilovat film, který miloval sám Al Capone? Osmdesátiletý praotec všech moderních gangsterek (nikdy bych býval nečekal, že Scarface s Pacinem je de facto doslovný remake) moc nezestárl a dodneška má koule. A to, že se, narozdíl od všech různých gangsterek typu Untouchables, jedná o dobový snímek (úvodní výzva k divákům, aby donutili vládu něco udělat s organizovaným zločinem je božská) je těžké plus. The world is yours! PS: Děkuji filmu za osvětlení dvou vtipných narážek v Někdo to rád horké. (28.12.2012)

Tak tohle je absolutní nářez! Téměř 80 let stará gangsterka, která je právem označována za praotce všech dnes již klasických titulů jako Kmotr, Neúplatní či remak s Al Pacinem. Opravdu jsem si od Scarface sliboval hodně, ale takhle syrovou, drsnou a uvěřitelnou podívanou jsem opravdu nečekal. Navíc na rok 1932 snímek hodně předběhl dobu už jen počátečním odkazem varujícím před rozrůstajícím se organizovaným zločinem či výbornými automobilovými honičkami. Paul Muni je skvělý a na nekompromisního bosse Tonyho se hodil na výbornou. Za jedinou podstatnější chybu považuji strašně krátkou stopáž. Přeci jenom na vzestup a pád gangstera je 90 minut opravdu velmi málo. Ovšem od toho, abych dal pět hvězdiček, mě to absolutně neodradilo....... (17.09.2008)

Pro mě obrovské zklamání=Přistupoval jsem k tomu s obrovským respektem a nadšením-vždyť je to ten slavný a klasický předobraz pro mou oblíbenou De Palmovku...Ale dostalo se mi něčeho podivně nesourodého s naprosto nesympatickou hlavní postavou-kterou Muni hrál jako by zrovna vylezl z němého filmu....dialogy, zápletka, herectví...nic není něják extra hravé nebo nedejbože něják rafinované..Překvapivě propracovaná psychologie?kde?tím se jako myslí Tonyho vztah se sestrou do kterého divák vlastně nemá příležitost proniknout?..nebo koulení navlhčenýma očima?to je ta psychologie??.....dokonce i ten konec vyzněl do prázdna....nevím-Tohle jsem něják nepobral a je mi to líto :( (05.03.2011)

„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! (09.11.2011)

Jedinou slabinou tohoto filmu je absence hudby. A hudba byla právě tím, co tak kouzelně vykreslilo atmosféru filmů jako Kmotr nebo Tenkrát v Americe. Tento film však má jinou stránku, kterou předčí oba filmy, a to je naprosto reálně vykreslená situace. Tvůrci novodobých filmů o událostech oné doby se snaží podat celou věc spíše poeticky. Cílem toho filmu však bylo poukázání na hrozné události, které se denně odehrávaly v ulicích tehdejších měst. A to se jim povedlo vynikajícím způsobem. 9/10 (07.03.2008)