Zjazvená tvár

Tato klasika, která může bez problémů bavit i dnešního diváka, má stejně jako Scarface De Palmy z 1983 jeden problém - nesympatická hlavní postava. Zatímco ale novější opus na 170ti minutách celkem výstižně rozebere Montanův charakter a jeho další činy nás příliš nepřekvapí, tak tady sledujeme Paula 'Opici' Muniho, který celkem nepochopitelně střílí své nejbližší. Propracovanější závěr a tedy pár minut navíc by jen prospělo, ale komerční trhák v třicátých si přece jenom tu délku musel hlídat více než dnes. :) (07.02.2010)

Původní Scarface by si neměl nechat ujít žádný filmový fanoušek, protože předstvauje prapůvod všech gangsterských filmů. A stejně tak by si žádný neměl nechat ujít De Palmův remake s Al Pacinem, který je narozdíl od Hawksova originálu epičtější, krutější, brutálnější a pro mě vydařenější. Jak jsem se sice na Zjizvenou tvář s Munim těšil, tak jsem dostal spíš zklamání. Howardova režie je bezchytná, tak univerzální režisér, to se jen tak nevidí, ale příběhově mi to přišlo slabší a některé scény byly odkoukané od rok mladšího bratříčka The Public Enemy. Přesto na svojí dobu nadčasová klasika!! (01.03.2009)

Základ mafiánsko-gangsterského žánru, ze kterého čerpali asi všichni kdo se od té doby podobnými filmy zabývali. Paul Muni je skvělý a předvádí diametrálně odlišnou kreaci než v I was a fugitive from a chain gang. Jeho Tony je vychytralé dítě ulice, které v sebejisté cestě za úspěchem ničí osudy všech kolem. Největším překvapením pro mě byla dospělá struktura žánru, která ve svých následovnících v podstatě nedoznala žádných výraznějších změn. Čili - Scarface je i dnes nesmírně divácký film (a osobně se mi líbí víc než osmdesátkový remake s Al Pacinem). (14.01.2010)

Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. (16.06.2012)

Zásadní omyl byl snažit se nacpat příběh o mladíkovi, kterej se z nikoho stal opravdu NĚKYM do pouhý hodiny a půl. Někdy jsem si při sledování říkal, že tam snad nějaký scény chybí, protože v jednom záběru je Tony ještě noob a v dalšm už má káru, barák a zlata jak cikánskej baron. Všechno se děje příliš překotně -- film tak na mě působil, jako kdybych byl jen nějakej kolemjdoucí, kterýmu nebylo umožněný nahlídnout do pozadí událostí a neměl jsem tak šanci se do děje vžít. De Palmova verze má ten luxus téměř dvojnásobný stopáže a tak si může dovolit víc se zabývat jednotlivými etudami na Tonyho cestě za mocí, bohatstvim a uznánim. Rozhodně doporučuji film s Pacinem. (22.08.2007)