VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (142)
Jako první jsem viděl remake s Al Pacinem a tudíž jsem si musel sehnal i tento kousek, který se mi ještě víc líbil a je až k neuvěření že je o 50 let starší. Musím říct, že mě skvěle potěšil, ač jsem to nečekal. Opět příběh výborně graduje až do úplného konce. Výborné dialogy a pěkné staré exteriéry budov s dobovými auty i thompsony mi vytvořili výbornou atmosféru za přispění obou režisérů a kvalitních scénáristů, jakou má např. hra Mafie. [8,5/10] (Caddo, United Artists) (Čb. /// Produkce: Howard Hawks, Howard Hughes /// Scénář: Ben Hecht, Fred Pasley, Seton I. Miller, John Lee Mahin, W. R. Burnett podle románu Armitage Traila /// Hudba: Shelton Brooks, W. C. Handy /// Kamera: Lee Garmes, L. William O´Connell) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Výborná gangsterka z 30. let, která má oproti Tenkrát v Americe, Kmotrovi, Neúplatným a dalším filmům, které se vracejí do třicátých let, tu výhodu, že je skutečně dobovým snímkem, takže v tomto to měli autoři lehčí a film je tím samozřejmě věrohodnější. Kdo si zahrál hru Mafia: City of Lost Heaven bude potěšen ještě víc, toto městečko mu krásně ožije před očima s budovami, auty či pověstným Thompsonem. Dříve než tento film jsem viděl jeho remake s Al Pacinem z roku 1983 a musím přiznat, že jej doslova celý opsali, což neberu jako nějakou chybu, jen konstatuji fakt. Tato verze je časově poloviční, ale 50 let starému klonu může bezpochyby konkurovat. Ačkoli je ve filmu dost mrtvých, žádná krev se na plátně neobjeví. Ve srovnáním s remakem, kde je krve kam šlápneš. ()
Nejen jeden ze základních pilířů gangsterského filmu a jedna z nestárnoucích klasik, ale i nechvalně proslulá oběť cenzorského aparátu a film, který vyprovokoval zrod několika prudérních spolků a organizací. Zjizvená tvář dokonce vznikla navzdory nelibosti Haysova "pročišťovacího" úřadu (W. H. Hays byl osobou stojící za Produkčním kodexem), který Hughesův ambiciózní projekt odsoudil a zhanil ještě před startem natáčení. Hughese to naštěstí příliš nepálilo. Obratem dal pokyn k natáčení i bez požehnání od "vrchnosti", ba co více, apeloval na Hawkse, aby snímek učinil natolik realistickým, dynamickým, syrovým, napínavým a brutálním, jak jen to bude možné. Díky tomu spatřili světlo světa hned tři odlišné verze téhož filmu. V první "autentické" verzi bylo prý možno napočítat přes 40 mrtvých (sic!), obsahovala scény, ve kterých jsou vládní úředníci upláceni gangstery, politikům v ní byla otevřeně přisouzena vina za existenci kriminálních gangů a Tonyho matka nemusela bez ustání dávat najevo své rozhořčení nad synovou zločineckou kariérou. Taková vybraná konstelace naneštěstí nemohla projít bez újmy. Cenzoři si na tvůrcích vynutili druhou upravenou verzi, která byla zbavena většiny "škodlivého", nebezpečného a morálně závadného materiálu (zvláště pasáží ukazujících korupci v politické sféře, byť se o ní všeobecně vědělo) a zároveň obohacena o jasné morální ponaučení (je špatné být špatný). Stávající podoba však nadále nebyla mnohým po chuti, tudíž byla sestříhána i třetí verze s alternativním závěrem, kde je Tony postaven před soud a spravedlivě odsouzen k smrti. Ta již byla povolena ve většině amerických států. ()
Tato klasika, která může bez problémů bavit i dnešního diváka, má stejně jako Scarface De Palmy z 1983 jeden problém - nesympatická hlavní postava. Zatímco ale novější opus na 170ti minutách celkem výstižně rozebere Montanův charakter a jeho další činy nás příliš nepřekvapí, tak tady sledujeme Paula 'Opici' Muniho, který celkem nepochopitelně střílí své nejbližší. Propracovanější závěr a tedy pár minut navíc by jen prospělo, ale komerční trhák v třicátých si přece jenom tu délku musel hlídat více než dnes. :) ()
Patřičně drsné, jak to má u tohoto žánru být. Na svou dobu vlastně velmi drsné a je až s podivem, co cenzura pustila.Jinak jde o film přímočarý, bez velkých dějových zvratů. Výborně zachycená atmosféra. Z dnešního pohledu možná poněkud přhrávající Paul Muni, ale to je potřeba jakoby změnit optiku a stát se divákem z roku 1932, a pak si film vychutná každý příznivec filmových gangsterek. ()
Reklama