Mať a nemať

Exotický snímok z 2. svetovej vojny, ktorý je exotický svojimi LA dekoráciami, variáciami na ostrov Martinik. Film pôsobí potom aj napriek téme odboja veľmi príjemne, akoby stačilo sa iba vzoprieť systému a vyhrajete. Ak máte na to povahu. Ak trochu porozmýšľame na Bacallovej postavou, tak pre príbeh je úplne zbytočná, ale bez nej by film nemal šťavu a musel by sa potom viac zahustiť dej. Obe herečky sú krásne, elegantné, muži šarmantní, mužní, alebo vtipní. Nevidíme žiadnych Nemcov, zlo je už infikované okupáciou v mysliach tých hore a prichádza tak z francúzskej strany. Nie je to žiadna sláva, ale má to šarm, spád a atmosféru. (16.10.2015)

Je to Casablanca a není to Casablanca. Těch podobných znaků je dost - toho si všimne každý, ale z Casablancy tu chybí hodně: osudovost, romantika (tedy nechybí, ale v Casablance je více působivá) a závěrečný sentiment. Je to jinak moc příjemný film, který není taková klasika, jako o dva roky starší předobraz, ale rozhodně nedělá Bogartovy ostudu. A Lauren Bacall je mnohem, mnohem více sexy než Ingrid Bergman. Jinak vůbec jsem neřešil knížku, podle které to bylo napsáno - neznám (10.05.2009)

Knihu Mít a nemít jsem četl, a proto jsem byl poněkud zklamaný filmem, který se vydává za Ernest Hemingway´s To have and have not, a přitom má s knihou společný jen název a jméno havního hrdiny. Nehledě na to, že ten název je ve vztahu k filmu nesmyslný. Z filmu totiž vypadla všechna srovnání třídních odlišností. Naprosto tu také byla obroušena spisovatelova schopnost líčit krutost, nelítostnost prostředí To ale jen zbytečně kritizuju něco, o co se film ani trochu nesnažil. Ústředním motivem filmu je jiskření mezi Bogartem a Bacallovou. Všechno ostatní (ilegální převážení lidí, problémy s policií) je jen vata, která není vůbec důležitá Mohlo by se to stejně tak odehrávat někde jinde, být o něčem jiném, a výsledek by byl stejný – prázdné, přitom však geniální dialogy se v ústech ústřední dvojice mění ve ZLATO!!! První (a pak i všechny ostatní) pohledy na mladou Bacallovou v jejím debutovém filmu patří do kategorie toho nejlepšího, co si přestavuji pod pojmem femme fatale. Bogart hraje to co vždycky – člověk, který neřeší žádná velká dilemata (na rozdíl od svého literárního předobrazu), na každý problém má perfektní úsměv, vždy je připraven jednat. Mít a nemít je buď smutná ukázka hollywoodského zprznění skvělé literární předlohy, nebo skvělý příklad toho nejryzejšího Hollywoodu, s těmi nejcharizmatičtějšími hvězdami, jaké kdy oblažili svou přítomností filmové plátno. Jako film sám o sobě rozhodně fungující. (12.05.2006)

Nebyl by to pořádný listopad bez alespoň jednoho Bogarta, nicméně tady to je slabší číslo. Exotický válečný Martinik je cukřík jako prostředí (bary & loďky), ale celý děj mě nebral, je nevýrazný a nedotažený - film jako by někdo utnul přesně než konečně vypukne nějaký to akční drama. #Noirvember (21.11.2023)

"Mít a nemít" se na první zběžný pohled rozestírá na ploše nápadně podobných historických událostí jako o dva roky starší Bogartovská klasika "Casablanca". Zde ovšem jakákoliv vzájemná podobnost obou filmů (naštěstí :-)) končí. Hawksův snímek sice pohříchu postrádá břitký vtip, kouzlo okamžiku a style "Casablanky", ale jako svých zbraní se zase chápe příjemné ironičnosti a nadhledu, jež pramení z až překvapivě nekonfliktně ležérního tónu vyprávění (narozdíl od emocionálně a dramaticky vypjaté "Casablanky"). Skutečné "zbraně hromadného ničení" zde má ovšem na povel ústřední dvojice; v ústrety k jejim vzájemně se prolínajícím chemickým útokům a výbojům lze po delší časovou linku odolávat jen stěží. :-) (08.02.2005)