Naušika z Větrného údolí

Hodně se mi líbil svět, ve kterém se film odehrával. Lidé byli oblečení dle středověké módy, ale měli tanky, plamenomety a obří letadla. Boje mezi lidskými frakcemi mě moc nezajímaly. Bavily mě výpravy Naušiky do tajemné Pustiny. Obří Ohmu budí respekt i v dnešní době a oceňoval jsem mystický nádech s hmyzem spojený. Taky se mi líbilo, že se Naušika snažila všechny usmířit a chápala ekosystém světa. Finále je fakt epické. Miluju japonskou posedlost obřími potvorami a Boží bojovník mě nadchnul. Ke konci jsem byl opravdu dojat. Jen mě hodně překvapilo množství záběrů pod sukýnku hlavní hrdinky na holý zadek. Přišlo mi to trochu perverzní, ale je to holt japonsko. P.S. tak jsem byl opraven a nosí tělové legíny, nebo co. :) (16.01.2016)

Mistr animované fantasy Hayao Miyazaki nám v jednom ze svých prvních filmů ukazuje, že s barvami a nápady opravdu umí kouzlit. Tento film však považuji za jeho nejslabší. Vizuálně film vypadá moc dobře i po 25 letech a hudba jako vždy exceluje ale příběh mě tentokrát tolik nezaujal a dvouhodinovou stopáž jsem z filmu cítil až moc často, zvláště pak při sledování, kdy už to bude končit. (18.06.2009)

Takový předchůdce Avataru, kde si Mijazaki splnil své mokré sny o třináctiletých holčičkách bez kalhotek. Prostředí příběhu je celé podivné, nijak nevtahuje, a stejně tak příběh mi přišel poměrně nudný, zdlouhavý a vláčný. Naušika mi byla protivná od samotného začátku, nemám rád přemoudřelé holčičky v žádném filmu. Navíc jsem si každou chvíli říkal, že holce musí být na frndu pěkná zima, nebo jí na ni táhnout, což rovněž odvádí od jakékoliv možnosti vcítit se do příběhu a užívat si nějaké fantastično. Popravdě je to celé natočené spíše tak, že člověk spíše čeká, kdy dojde k hromadnému znásilnění. :-) Zkrátka na můj vkus je film příliš málo o těch atributech, které dělají fantasy nebo postapo zajímavými. Navíc mi ta animace dost často připomínala seriál Viking Vike. (23.09.2013)

Postapokaliptický animák s ekologickým podtónem - to je Naušika z Větrného údolí. A je to i můj další pokus najít zalíbení v Mizajakiho tvorbě. Včera Ponyo, dnes toto... A zázrak se nekonal. Ba co víc, přišlo i jisté zklamání. Příběh tu byl silnější než v Ponyo, to bylo fajn, ale animace horší. Snad je to opravdu tím, že autor se teprve ,,rozkresloval''. No já brouky (kromě Brouků) moc nemusím a tak jsem to sice dal, ale to přátelství s nimi a skrze ně s přírodou o vzpamatovávající se Zemí šlo mimo mně. Vysoce hodnotím hudbu, ta byla úžasná - tedy krom elektronických pasáží. Dávám za tři sviňky a jdu si pustit Straship troopers :-). * * * (29.01.2016)

Mám rád postapokalyptické prostředí a hrdinné slečny, je mi sympatický střídmý ekologický podtext příběhů. To vše Kaze no tani no Naušika nabízí a navrch přidává vynikající hudební doprovod (s několika zajímavými elektronickými pasážemi a akčními skladbami jako ze starších videoher), velice dobrý příběh a klasicky parádní animaci Mijazakiho děl. Není tedy divu, že ji v mistrově tvorbě řadím na jedno z prvních míst. 9+/10 (26.07.2006)