Naušika z Větrného údolí

Telecí příběh a příliš popisné dialogy bohatě vyváží krásná imaginativnost světa, ve kterém se příběh odehrává, skvělá hudba a atmosféra tohoto snímku. Celé mi to trochu připomnělo polozapomenutý český animovaný film Divoká planeta a (nevím ani proč, snad kvůli hudbě) klasickou amigistickou RPG gamesu Ambermoon. Příjemné, nebál bych se do toho jít i podruhé. 8/10 PS: a co teprv ta holá prdelka!?! :) (20.03.2013)

Mijazakiho diela sú nádherne animované, tam je to takmer vždy akoby stopercentné, na to sa mi dobre pozerá. Čo sa týka deja a motívov, tak je to vždy rozmanité, niekedy možno až príliš chaotické, ale zväčša inšpirujúce a originálne. Tu som sa konečne našiel aj v príbehu s odkazom, ktorý bol ozaj silný a pritom tak prostý. Krásna rozumná čiastočne rozprávka pre deti a dospelých. (02.04.2014)

Těsně po shlédnutí Nausiky z Údolí větrů mi v hlavě bublají rozporuplné pocity. Miyazakiho teprve druhý celovečerní film a už naprostá pecka. Propracovaný postapokalyptický svět, výborná animace, silné ekologické poslání a typický krásný Miyazakiho příběh. Na druhé straně ale musím smutně uznat, že zatímco třeba taková Princezna Mononoke vás do svého světa vtáhne tak silně, že v závěru filmu skoro škemráte, aby ještě nebyl konec a vy se nemuseli vracet zpět do svého temného nudného pokoje k rozzářené obrazovce, na příběh princezny Naushiky jako byste se s chladným odstupem dívali přes dvoupalcovou skleněnou stěnu, přes kterou je sice pěkný výhled, ale dovnitř vás prostě nepustí. P.S. Po čtvrtém shlédnutém Miyazakiho filmu začínám mít vážné podezření, že s jeho zálibou v malých holčičkách není něco v pořádku;) (11.03.2007)

Postapokalyptická ekologická fantasy, ve které se středověce oblečení lidé prohánějí v letounech, které připomínají druhoválečné bombardéry, a bojují proti obřímu hmyzu? Žádná kombinace asi není nemožná, když ji dá dohromady skutečný vizionář, jakým Hajao Mijazaki očividně je. Během prvních patnácti minut si mě film dokonale získal. A vydrželo to až do konce. (02.07.2023)

U mě to bylo úplně přesně na 4 a půl *, mohla jsem tedy buď podhodnotit nebo nadhodnotit, nakonec to dopadlo takhle. Tenhle jeden z prvních Miyazakiů se dost odlišuje od těch pozdějších hlavně mnohem temnějším a vážnějším celkovým pojetím. To byl asi taky ten důvod, proč mi ze začátku trvalo na tohle přistoupit, protože přece jen jsem po Cestě do fantazie či Totorovi čekala jiný kafe. Nejvíc se to podobá princezně Mononoke, ale ani ta není tak temná. Míň času se tu tráví ve fantasy světě (tady jakýsi houbový les obývaný hmyzem, moc se mi líbil), víc času naopak pokusům zabránit dalším bojům. Tohle poselství je mi blízké a s Miyazakim souhlasím. Je to jiné, ale je to dobré. A postřeh nakonec - před filmem si pročtěte zajímavosti. Připravíte se tak o šok, co jsem zažila, když princezně Naušice vítr nadzvedl sukni a následovalo několik záběrů na její holé pozadí. (03.04.2012)