Ring

(1001) Bohužel jsem už natolik ovlivněná všemožnými parodiemi, že ani u tohohle, ani u amerického remaku jsem se ani za mák nebála. Hudba je sice nervydrásající a stejně tak i nehybná a "povýšená" kamera, která se na dění dívá krutě a jízlivě "a já to vím, co se stane, a vy to nevíte a postavy to neví a já z toho tím pádem těžím", ale kvůli znalosti těch parodií už se tím můžu leda bavit. Navíc mi tady přišla docela dost nešťastná volba hlavní představitelky, protože děs jsem jí nedokázala uvěřit ani omylem, spíš mi taky připadala, že se tomu všemu akorát tak směje pod vousy. Takže opět zklamání. Moje pátrání po strašidelném hororu pokračuje. (16.07.2009)

Jsem opravdu jediný, kdo považuje japonský originál za strašidelnější, řemeslně lépe zvládnutý a zkrátka celkově lepší film? U americké předělávky jsem se sice sem tam bál, ale nepůsobil na mě celou stopáž tísnivým dojmem, tak jako originál. Hudba, herecké výkony, všechno mi tu přijde excelentní. I ten záznam na kazetě je děsivější v japonštině. Nebo aspoň mě rozhodně víc vyděsil chlápek ukazující kamsi mumlající cosi s pytlem přes hlavu, než americký žebřík opřený o dům. Také konec mi tady přišel víc "katarzní", víc usazující. Tenhle film je svižný, sugestivní, má atmosféru.. a ano, je pekelně strašidelný. Jeden z mála hororů (teď mě napadá snad už jen Osvícení), co bych si sám v noci v opuštěné boudě uprostřed lesa vážně nepustil. (18.08.2008)

Čtvrtá hvězda za to, že Ringu byl kdysi dávno můj první japonský horror a mám tedy na něj výrazné vzpomínky. A hlavně za malou vlasatou Sadako vylézající ze studny a následně i z televize, kterýžto moment považuju za jeden z nejlepších horrorových momentů, jaký znám. A taky se mi líbí jeho konec, ve kterém se maminka s nemilosrdným úsměvem chystá obětovat dědečka, aby zachránila synáčka. Ale objektivně a po letech musím s lítostí konstatovat, že zbytek filmu mi až tak nadprůměrný nepřijde. A ani příliš horrorový. (07.04.2014)

Asi mě hodně ovlivňuje, že jsem viděla dřív novější verzi s bezkonkurenční Naomi, zřejmě ji ještě budu muset zkouknout na rozstřel, abych posoudila, zda emerickému Kruhu přidat jednu hvězdu do plných a tomuhle dát 4*, nebo to nechat a japonské verzi vrazit průměrové tři*... Nebylo to špatné, Japonci nejsou pro nic za nic průkopníci něčeho, co jim vzápětí "vyšperkují" jejich skoro-sousedi, ale.. Tentokrát mi to pomalé tempo po více než polovinu snímku docela vadilo. Každopádně příznivci studen, dlouhých vlasů, rozmazaných fotek a vyzvánějících telefonů se svého dočkají. (19.04.2014)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)