Ring

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)

Americký remake (který jsem jako většina viděl dříve) je příběhově dokonalejší a pestřejší, vizuálně stylovější a filmařsky originálnější. Zatímco u Verbinského snímku jsem byl třikrát na záchodě a po skončení jsem si raději šel vypnout telefon, japonská verze už mi přes veškerou snahu způsobila jen drobné mražení vyvolané velkou měrou tím, že jsem se na film díval 20. září (kdo film viděl, jistě chápe). Když ale odhlédnu od slavnějšího remaku, zůstane mi jeden z nejoriginálnějších a stále i nejnapínavějších hororů vůbec, který se opírá výhradně o skvělý příběh a k silnému diváckému ohlasu nepotřebuje ani krev a násilí, ani hromadu digitálních efektů. Poctivá japonská filmařina, která bude jako zrod velkého fenoménu dobře koukatelná za deset, dvacet a možná i padesát let. 75% (21.09.2013)

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)

Porovnávaniu medzi novodobým, americkým remakeom a japonským Ringu sa pravdepodobne nevyhne ani jeden z komentárov. Môj nebude žiadnou výnimkou. __ Isté kvality a nápady Nakatovmu dielu nejdú vytknúť. Problém však nastáva v tej chvíli, keď už niekoľko desiatok minút očakávate kedy sa UŽ NIEČO stane! Jednoducho, réžia je na oko európskeho diváka až moc strohá a pomalá - čo by nebolo v žiadnom prípade na škodu.. lenže. Vizuálna stránka by v tom prípade musela vyžarovať istú krásu a detailne sa zaoberať objektami, ktoré by vytvárali ďalšiu zbierku hororového napätia. Prepáčte, pán Nakata, ale niekoľko minútový záber na žranie ryže a obkecávanie situácie bez akejkoľvek hudby je na skapatie. __ Niekde som čítal, že práve mrazivá hudba pri hororoch tvorí až 70% potenciálneho strachu! Možno práve z toho dôvodu som (skoro) žiaden nepociťoval. Ringu nie je vyslovene zlý film, ale príliš abstinuje od poriadnej atmosféry, mrazivej hudby (ala Hans Zimmer). A zas naopak.. ak už šlo do tuhého, tak do toho šlo poriadne - na plné obrátky. Záverečná scéna s dievčaťom bez nechtov, "sépiové" flashbacky, začiatočný záber na more (kde mi bohužiaľ opäť chýbala smrtonostná muzička..) atď. atď. (30.08.2010)

Kdykoliv přede mnou někdo řekne Samara, mám chuť jej hodit do studny. Protože Sadako, aby bylo jasno. SADAKO! US remake je fajn, ale tomuhle nesahá ani po sloupnuté nehty z prstů. K blížícímu dvacetiletému výročí jsem si dal repete a je to tam pořád. To napětí, ten strach, ta atmosféra. Mám k tomu filmu zvláštní vztah. Když k nám přišel, měl jsem zrovna rozepsanou jednu povídku. A když jsem ten film viděl, bylo mi jasné, že tu povídku dopisovat nemusím a můžu ji rovnou zahodit. Protože mi její originalitu nikdo neuvěří. Ne, nebylo to "přesně o tom", ale figurovala v té povídce videokazeta a smrti na základě jejího zhlédnutí. No nic. Knihu, podle které byla natočena jsem četl až po mnoha letech po zhlédnutí tohohle. A je to jen dobře. Kniha je ještě lepší a děsivější. Takhle jsem si užil oboje. V mém soukormém žebříčku je pořadí následující: Kniha, Nakatův Ring, Verbinského remake. Ještě mě čeká korejská adaptace. (30.09.2017)