Ring

Oproti remaku je Ringu neuvěřitelně nudnej film, u kterýho se v mém případě nedostavil ani nejmenší náznak strachu. Formálně je mnohem jednodušší, herci nepůsobili moc přesvědčivě, místy se děj strašně táhnul a nejhorší byly ubíjející vysvětlující pasáže, když už si tvůrci nevěděli rady se scénářem. Remake jsem viděl několikrát a vždycky na mě zapůsobil, takže originálu asi nelze moc přičíst k dobru, že jsem věděl jak to dopadne. Dobrej mi přišel snad jen nápad Kodži Suzukiho. Až si jeho literární předlohu přečtu tak napíšu víc. (04.09.2009)

Tento film som si pôvodne pozrel len preto, lebo bol uvedený v knihe 1001 filmov, ktoré musíte vidieť než zomriete... a... bohužiaľ som to tak trochu aj oľutoval, najmä preto, že z môjho pohľadu ide o prostú stratu času. Po "hrôzostrašných titulkoch" typu "Temný a skutočne desivý film, na ktorý nikdy nezabudnete." som čakal ozaj atmosférické a strašidelné hororové dielo, ale dostal som len nudnú, nepresvedčivú a občas nechutne komickú zlátaninu bez akejkoľvek atmosféry. Úprimne obdivujem tých, ktorých tento film dokázal aspoň trochu vydesiť, pravdupovediac som v ňom zachytil len niekoľko vcelku solídnych ľakačiek. A to je veľmi málo aj na podpriemerný film... P.S. Pôsobivý americký remake je neporovnateľne lepší. (20.01.2008)

Nemohu film srovnávat s americkou verzí, ale mohu ho srovnávat s knihou od Kodži Suzukiho, kterou jsem naštěstí četl ještě před jeho shlédnutím. Pro film ovšem bohužel. Všechno je velice zjednodušené, a to včetně závěrečné pointy. Místa, kde se kniha měnila ve slušně rozjetou a ponurou detektivku, kdy se oba hlavní hrdinové (oba muži) mravenčí prací propracovávají k potřebným informacím, filmaři nahradili jasnovidcem, který na všechno přijde sám. Ve filmu tím vznikají podivná místa, kdy jsem tušil o co teda jde jen díky předloze, protože překotnost vysvětlování celého příběhu byla nadměrná. Představitelka hlavní role byla dosti nepřesvědčivá atd. Nicméně se přesto nemohu ubránit 4*, neb sem se po dlouhý době u televize zase solidně bál. (12.09.2006)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)