Ring

(1001) Bohužel jsem už natolik ovlivněná všemožnými parodiemi, že ani u tohohle, ani u amerického remaku jsem se ani za mák nebála. Hudba je sice nervydrásající a stejně tak i nehybná a "povýšená" kamera, která se na dění dívá krutě a jízlivě "a já to vím, co se stane, a vy to nevíte a postavy to neví a já z toho tím pádem těžím", ale kvůli znalosti těch parodií už se tím můžu leda bavit. Navíc mi tady přišla docela dost nešťastná volba hlavní představitelky, protože děs jsem jí nedokázala uvěřit ani omylem, spíš mi taky připadala, že se tomu všemu akorát tak směje pod vousy. Takže opět zklamání. Moje pátrání po strašidelném hororu pokračuje. (16.07.2009)

Perfektně natočenej horor - koukal jsem na to s otevřenou pusou od začátku až do konce. Navíc ten japonskej styl hraní tomu filmu dodává takovou divnou divnou atmosféru, která tu ponurost celýho příběh ještě víc zvýrazňuje - oproti tomu na mě byla ta americká verze moc "barevná" až "veselá". No a když lezla Sadako z televize, tak jsem měl oči navrch hlavy a když jsem to pak vypnul, zazrnila mi televize a do toho mi zavolal kamarád, jestli půjdu na jedno, tak jsem dostal málem infarkt. (20.03.2008)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

O tom, že jsou asiaté mistry hororové scény, mě přesvědčili již mnohokrát. Jejich filmy patří mezi nejlepší díla, které jsem měl možnost vidět. Ringu určitě patří mezi ty lepší, ale úplný top to není. Režisér Nakata měl však mnohem více ztížené podmínky, než jeho americký kolega, protože nedisponoval velkými finančními prostředky a taktéž se musel obejít bez podpory digitálních či jiných speciálních efektů. I bez toho všeho však dokázal natočit nadprůměrný hororový kousek, který se dodnes těší hlavně v Asii velké oblibě. Na rozdíl od svého protějšku toho z děje zase až tak moc o tajemné postavě Sadako (Samara) neprozradil. Diváky se snaží neustále něčím napínat a za doprovodu tajemné hudby se mu to i daří. Přestože se mi zdá být americká verze o trochu lepší, musím pochválit a ocenit i tohle dílo. Bylo postavené na jednoduchosti (ve které bývá síla), atmosféře a rychle odsýpajícím ději. (30.04.2010)

Ring není špatný japonský horor, ale na remake z roku 2002 prostě nemá. Dlouho se neděje nic a až teprve k závěru jsem pocítil nějaké napětí. Příběh je to samé jako v remaku, ale s tím jsem do toho šel a nemůžu se divit, že mě tolik nevzal. Vážím si této verze, protože bez ní by nevznikl jeden z nejváženějších hororů vůbec. Pokud se budu vracet, tak vždy jen k remaku, který je daleko přesvědčivější atmosférou, napětí a vším, co by měl mít kvalitní horor.. 7/10 = 75% (05.07.2012)