Ring

Suzukiho kniha (nečítal som, ale rád by som) bola nepochybne komplexnejšie a sofistikovanejšie napísaná, americká verzia zas oplývala dychvyrážajúcim audiovizuálom, ktorý nás veľmi efektne strašil ako deti. Táto, japonská filmová adaptácia, je skôr priemernou žánrovkou, dnes už neveľmi zaujímavou, no určite významnou pre popkultúru, ktorú obohatila fenoménom Sadako, Samary, Kayako a nespočtom iných démonických dievčatiek s čiernymi vlasmi zakrývajúcimi tvár. (11.11.2021)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

Velká škoda, že díky americkému remaku je hlavní zápletka Ringu už zprofanovaná natolik, že přestože jsem ho neviděl, onu historku o prokleté videokazetě jsem už z doslechu i parodie bývalých spolužaček na vánočním večírku dávno dobře znal a když jsem si tedy hned na začátku uvědomil, že o tohle zde půjde a vzpomněl na ty spolužačky, zmocňovalo se mě nad samotným dějem spíše nechtěné pobavení. To mi spočátku můj zážitek i kazilo... Naštěstí je celková atmosféra filmu natolik silná, že do 15ti minut ze mne vyhnala poslední zbytky dojmu, že by mělo jít o lacinou frašku a pohltila mě do hrůzyplného napětí s děsivým a zároveň fascinujícím odhalováním tajemných zákoutí velkého nadpřirozeného zla číhajícího na lidi zapleteného do nebezpečného „kruhu“ i v moderní elektrotechnické době. Všechny ty pomalé komorní scény, v nichž film důkladně zachází i do psychiky postav, pomáhají budovat velmi silnou atmosféru tohoto mysteriózně vystavěného příběhu. Právě ta velká záhada, která se za určitým zlem skrývá a velmi pozvolna se odhaluje, dokáže leckdy úspěšně nahnat strach mnohem víc, než roztěkané litry krve a zohavená těla...                                                                                     * * * K hororům mám zvláštní vztah. Na jedné straně tento žánr stále nemám příliš v oblibě, protože ho mám až příliš spojený s řadou laciných filmových škvárů, jaké už pár desítek let vznikají jako na běžícím pásu. Přesto právě kvůli takovým výjimečným žánrovým skvostům jako Ring rád do hororových vod z času na čas zavítám a těší mě, že už poněkolikáté za sebou jsem v tomto případě měl tu čest s filmem, který bych se nebál vidět jako opravdový klenot žánru. Jediné, co mě zklamalo, byl jakýsi náhlý závěr, ale jelikož stejný režisér natočil o rok později i pokračování, věřím, že nejen na pokračování osudu malého Yôichi ještě teprve dojde. [90%] (28.11.2021)

Pokud se vám líbil americký Kruh, vřele doporučuji Ring jako doplňkový materiál. Spousta scén je totožná, některým se v americké verzi dostalo menších změn (většinou k lepšímu). Základ příběhu se netočí kolem ostrova s koňskou farmou, ale kolem ostrova se sopkou. To je asi největší změna, které se dočkáte. Ještě nesmím zapomenout na záznam videokazety, který se pochopitelně absencí koňského motivu trochu liší a není až tak zajímavý. Obsah videokazety zde má mnohem menší roli, což je škoda, protože to se mi právě na americké verzi hodně líbilo (obvzlášť scéna s mouchou). Také ono tajemství příběhu vychází u Ringu mnohem dříve na povrch. Ale i tak je Ring poutavý a napínavý film, který američané kupodivu velice dobře vylepšili. S tvrzením, že japonský styl je nám cizejší, nesouhlasím. Ring je JEN mírnější verze děsivého Kruhu. (07.05.2003)

Jeden z mála případů (snad jediný), kdy je americký remake lepší než původná japonský originál. Ringu má sice originální příběh (volně převedený z výborné knižní předlohy Kodži Suzukiho - tam byl ale hlavní hrdina chlap a Sadako měla koule), ale zpracování spíš než horror připomíná mysteriózní detektivku a na to, že byste se snad i báli, radši předem zapomeňte. Atmosféra je mizivá a nalíčení Sadako a zvlášť její "děsivé" opilecké oko působí chvílema až neskutečně trapně. (03.07.2007)