Ring

Japonský originál Hidea Nakaty na mě zapůsobil mnohem lépe, nežli onen do nebes vynášený americký remake. Americký Ring na mě nepůsobil ani trochu děsivě, ale spíše směšně. U této starší verze jsem se však v mnoha okamžicích skutečně bál. Celá situace je zde vypjatější a ústřední příběh mnohem více zdařilý a originálnější. Také na mě mnohem více zapůsobila hudba a herecké výkony. 7/10 (20.10.2007)

(1001) Bohužel jsem už natolik ovlivněná všemožnými parodiemi, že ani u tohohle, ani u amerického remaku jsem se ani za mák nebála. Hudba je sice nervydrásající a stejně tak i nehybná a "povýšená" kamera, která se na dění dívá krutě a jízlivě "a já to vím, co se stane, a vy to nevíte a postavy to neví a já z toho tím pádem těžím", ale kvůli znalosti těch parodií už se tím můžu leda bavit. Navíc mi tady přišla docela dost nešťastná volba hlavní představitelky, protože děs jsem jí nedokázala uvěřit ani omylem, spíš mi taky připadala, že se tomu všemu akorát tak směje pod vousy. Takže opět zklamání. Moje pátrání po strašidelném hororu pokračuje. (16.07.2009)

Perfektně natočenej horor - koukal jsem na to s otevřenou pusou od začátku až do konce. Navíc ten japonskej styl hraní tomu filmu dodává takovou divnou divnou atmosféru, která tu ponurost celýho příběh ještě víc zvýrazňuje - oproti tomu na mě byla ta americká verze moc "barevná" až "veselá". No a když lezla Sadako z televize, tak jsem měl oči navrch hlavy a když jsem to pak vypnul, zazrnila mi televize a do toho mi zavolal kamarád, jestli půjdu na jedno, tak jsem dostal málem infarkt. (20.03.2008)

Americký remake (který jsem jako většina viděl dříve) je příběhově dokonalejší a pestřejší, vizuálně stylovější a filmařsky originálnější. Zatímco u Verbinského snímku jsem byl třikrát na záchodě a po skončení jsem si raději šel vypnout telefon, japonská verze už mi přes veškerou snahu způsobila jen drobné mražení vyvolané velkou měrou tím, že jsem se na film díval 20. září (kdo film viděl, jistě chápe). Když ale odhlédnu od slavnějšího remaku, zůstane mi jeden z nejoriginálnějších a stále i nejnapínavějších hororů vůbec, který se opírá výhradně o skvělý příběh a k silnému diváckému ohlasu nepotřebuje ani krev a násilí, ani hromadu digitálních efektů. Poctivá japonská filmařina, která bude jako zrod velkého fenoménu dobře koukatelná za deset, dvacet a možná i padesát let. 75% (21.09.2013)

Nemohu film srovnávat s americkou verzí, ale mohu ho srovnávat s knihou od Kodži Suzukiho, kterou jsem naštěstí četl ještě před jeho shlédnutím. Pro film ovšem bohužel. Všechno je velice zjednodušené, a to včetně závěrečné pointy. Místa, kde se kniha měnila ve slušně rozjetou a ponurou detektivku, kdy se oba hlavní hrdinové (oba muži) mravenčí prací propracovávají k potřebným informacím, filmaři nahradili jasnovidcem, který na všechno přijde sám. Ve filmu tím vznikají podivná místa, kdy jsem tušil o co teda jde jen díky předloze, protože překotnost vysvětlování celého příběhu byla nadměrná. Představitelka hlavní role byla dosti nepřesvědčivá atd. Nicméně se přesto nemohu ubránit 4*, neb sem se po dlouhý době u televize zase solidně bál. (12.09.2006)