Hon na pačlověky

Není to zdaleka taková pecka jako Temnoty, ale místní odpady nechápu. Hon myslím ani neměl větší ambice než být zábavným filmem z "starý bručoun, mladý ničema/neschopný" podkategorie buddy movie. Postavy se povedly, tedy toho malého kluka považujete za smrada, kterému by prospěl armádní výcvik, a plně chápete Hektora, který to víc umí v přirodě než s lidmi. Střídmá stopáž odpovídá tomu, že většinu filmu jde hlavně o útěk před sociálkou, postupné sbližování těch dvou a potkávání různých individuí cestou. (10.07.2016)

Mnohokráte realizovaný koncept dostává famózní zpracování, kde se zúročují všechny přednosti Waititiho – hravá imaginace nespoutaná realismem, ale z reality vycházející, nezměrné sympatie k totálním outsiderům a asociálům, brilantní komediální timing, obliba v lokálních novozélandských motivech, obzvláště těch ze světa nejnižších sociálních tříd a perfektní cit pro naturščiky. V kombinaci s oblíbeným humoristickým románem pak není divu, že se výsledek stal divácky nejúspěšnějším novozélandským filmem všech dob. Podobně jako třeba Stephen Chow kdysi v Hongkongu také Waititi dokáže gagy nejnižšího registru ztvárnit s osobitostí a sofistikovaností. Tohle není žádný jalový bezmyšlenkovitý humor, ale dokonale vysoustružená zábava, která stojí na precizním načasování a dokonale zvládnutém filmařském řemeslu. Už Charlie Chaplin či Harold Lloyd věděli, že spadnout na zem umí každý, ale jen mistr to dokáže dokonale pro kameru. Co na tom, že někteří diváci, to nedokáží pochopit. (12.07.2016)

Kolja po Novozélandsku od režiséra parádní indie komedie Co děláme v temnotách. A neméně dobrý. Malý tlustý sráč a grumpy děda (k nepoznání zarostlý a starý Sam Neill) putují krajinou pána Prstenů, vehementně se stírají, občas nožíkem uloví divočáka, a utíkají před militantní sociální pracovnicí a jejími tanky. Životní moudra co z toho vzejdou jsou zjevná a samozřejmě poněkud kýčovitá, ale když bezmála slzíte smíchy, je vám to upřímně jedno. Kadence humoru a dobré nálady je tady totiž nemalá. 8/10 (25.06.2018)

Můj druhá film od Waititiho a znova trefa do černého. Ten chlap zkrátka ví, co chce říct. Ano, máme tu starého chlapa a pubertálního kluka, kteří k sobě najdou cestu, ale příběh je vyprávěný poctivě a upřímně a je okořeněný trochou ujetého humoru. Je to film, na který musíte mít náladu, abyste ho dostatečně ocenili, ale přinejmenším výkony Sama Neilla a jeho mladého sekundanta stojí za to. (03.03.2017)

[MFFKV - 2016] Taika Waititi utočí v Karlových Varech podruhé a opět mě naprosto dostal jako obrovská studnice vtipu, originality a žánrové pestrosti. Hon na Pačlověky může působit šablonovitě, ale Waititi je opravdový mistr v převedení stokrát omílaných konceptů do tak atraktivního hávu, že Vám spadne čelist. Absurdita celého filmu vypointována do nejmenších detailů a výborných vedlejších postav. Škoda, že zrovna v závěrečném honu na dvojici uprchlíků filmu lehce dochází dech. Ale i tak se jedná o výbornou komediální jízdu v nádherné novozélandské přírodě. Místní odpady několika uživatelů a jejich důvody absolutně nechápu. (13.07.2016)