Baba z ľadu

Film, který je opravdu ze života a spousta lidí se v něm pozná. Zbytečné vykecácání je zde nahrazeno velmi zdařilými hereckými výkony. Kronerová si tu sošku zasloužila. (Ostatní ocenění mne zas tak výrazně nepřesvědčili, že by to mělo být to nej v čs kinematografii za onen rok) Není to film, který by si člověk dal do filmotéty a třikrát za rok pouštěl, to ne. Je to "jen" dobře natočené drama o rodinných vztazích. (17.03.2018)

Nejlepší Sláma za poslední dobu. Rozhodně ne komedie, hodně tvrdý, smutný, uvěřitelný příběh. Sice to Broňovo skryté pozadí je takové filmové, ale třeba vztahy v rodině staré paní jsou velmi zajímavě rozprostřeny. Nový nemá moc prostoru pro hraní, o to víc se ho dostává Kronerové. Slepice jediným comedy prvkem. Kopulační scéna je velmi natural! (14.10.2017)

Pojetí lidského domova v mnoha jejích podobách. Je v tom samozřejmě dosti životních pravd. Tedy jakých se odehrává denně hodně. Dějová linie se nijak nepodbízí lacinou líbivostí. V každém případě se jedná o film, které psal život. Způsob, jakým je Bába z ledu natočená, jak už výše bylo řečeno, je přinejmenším podle mě to lepší ze současné české tvorby. (30.10.2017)

Bába z ledu je možná nejkonvenčnější Slámův film, který se třeba divácky oblíbeným filmům dua Hřebejk - Jarchovský blíží zejména přesunem důrazu z vyprávění obrazem na herecký projev a dialogy. Ostatně, podobně jako v hřebejkovinách tu k řadě konfrontací mezi postavami dochází u jídelního stolu. _______ A v nich právě vynikne jeden zásadní problém: Postavy jsou až příliš typizované na to, aby mohly být vnímány jako realistické obrazy skutečných lidí a zároveň je nelze považovat ani za trefné karikatury, protože ztělesňují spíše lidové předsudky a klišé, než reálné charaktery. Paradoxně je tak Bába z ledu mnohem méně výstižná, než třeba neprávem přehlížený Instalatér z Tuchlovic (2016), jehož tvůrce Tomáš Vorel jinak rád sahá pro karikatuře a grotesknosti._______Tak třeba jeden z Haniných synů (Marek Daniel) si hraje na ušlechtilého intelektuála, který okázale pohrdá plebsem, ale jinak je to spíš budižkničemu, jenž se stížnostmi na morální zkaženost doby snaží na něco svést svou neschopnost materiálně zajistit vlastní rodinu. Jeho bratr (Václav Neužil) slouží jako šablonovitý protipól a je tedy bohatým podnikatelem, co si u jídla stěžuje na „nemakčenka“ ve státní sféře, nicméně v jeho životě schází – ó, jak originální - opravdu vřelé citové vztahy. A to jak k jeho přecitlivělé manželce (Tatiana Vilhelmová), která jí jen bio potraviny a tiše pohrdá lidmi, co nemají její vybrané způsoby, tak k malému synovi Ivánkovi, jehož citová odcizenost je ve filmu demonstrována tím, že neustále hraje videohry vydávající iritující „počítačové“ zvuky. _______Zatímco ambiciózní evropské filmy sbírající pozitivní ohlasy na festivalech se buď odráží od životných, bravurně odpozorovaných postav, jež sledují ve zcela přirozených situacích (např. celé rumunská nová vlna) nebo hledají originální, stylizovaný způsob, jak nahlížet na klasická témata (např. Saulův syn), Bába z ledu uvízla v nepříliš podnětném fikčním mezisvětě, který je v principu všední, ale zároveň zřetelně umělý a vykonstruovaný. (23.03.2018)

"Adélo, potvoro žárlivá. Mezi lidi se neser." Bába mě začala nudit po dvou minutách příprav oběda a do pěti minut jsem nenáviděl celou její rodinu. Sláma mě prostě umí zaujmout. Pak se naštěstí objevili otužilci a slepice v depresi, kteří mi umožnili snímek dokoukat. Jenom s bábou v plavkách, bratry alias "noblesními pičusy" a jejich dvounohými slepicemi bych to do závěrečných titulků nevydržel. Takových "syrových" příběhů ze života kolem sebe totiž vidím spoustu, takže když před životem utíkám k filmu, tak doufám, že mě nedostihne. (14.05.2018)