The Ninth Heart
Réžia:
Juraj HerzKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrajú:
Ondřej Pavelka, Anna Maľová, Julie Jurištová, Josef Kemr, Juraj Kukura, František Filipovský, Přemysl Kočí, Růžena Rudnická, Lubomír Černík, Josef Somr (viac)Obsahy(1)
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Panna a netvor". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (217)
Kvalit (respektive filmové krásy) Panny a netvora to sice nedosahuje. Ale! Pořád je tu spousta důvodů, které ze zhlédnutí tohoto nestárnoucího filmu dělají velký zážitek - nádherné úvodní titulky Evy a Jana Švankmajerových, fantastická hudba Petra Hapky, skvěle zvolené lokace, perfektní kostýmy a masky, a výskyt celé řady skvělých herců (z nich mě asi nejvíc zaujal sám režisér v epizodní roli v samotném závěru - jeho strašidelné "upírské" vzezření podle mě dost možná překonává i Kukuru v jeho mistrovské "připlešlé" paruce; u Kukury mi navíc trochu vadil jeho markantní slovenský přízvuk, který podle mě tu roli trochu shazuje; ve filmu se ovšem vyskytuje více slovenských herců, je to tady vpravdě československý film). Celkově je to film s velmi podařenou hororovou atmosférou a několika dechberoucími momenty (tanec mrtvých, noční plavba po jezeře, síň času, Aldobrandiniho zestárnutí v jediném záběru), dějově je to ale trochu slabší (hlavně úvodní rozjezd, řekněme první čtvrthodina) a po mém soudu bude tenhle film bohužel už navždy tak trochu ve stínu Panny a netvora, nedá se nic dělat. Mimochodem velmi roztomilá mi přišla Anna Maľová - škoda, že jsem ji nikdy neviděl v jiném filmu. ()
(7/10). Pohádka, která podle rukopisu Juraje Herze není úplně pohádkou pro nejmenší. Ale já jsem byl naprosto okozlen nádhernou hudbou Petra Hapky a absolutně ohyzdným Jurajem Kukurou, který dal záporákům z pohádek úplně jiný rozměr. Na tuto pohádku se podívám rád opět další Vánoce. ()
Oproti Panně a netvorovi, kterou točil souběžně s touto, mnohem pohádkovější pohádka. Jde na ní docela vidět, jak byla šita horkou jehlou. I ona má ale několik klasicky Herzovských strašidelných momentů. Hrabě Aldobrandini mi vždycky připadal hrozně směšný, hlavně když si rovnal oči při hypnóze, ale Filipovský a Přeučil mi vžycky naháněli strach, ti jsou strašidelní, až to hezké není. A danse macabre má neskutečnou atmosféru. ()
Zvláštní pohádka. Skoro bych řekl, že nepochází z české kotliny. Má obrovsky silné momenty, pozoruhodné herecké výkony a nádhernou hudbu. Vytknout bych si dovolil nezáživný začátek a zbytečně osekaný děj. Delší stopáž by se hodila. Ta by se mohla využít při budování perfektní atmosféry v podzemí. Když srovnám Deváté srdce se současnými pohádkami, tak je to přímo skvost (hodnotím v roce 2009). ()
Pohádka s trošku nesmyslným začátkem, zřejmě se chtěl Herz trošku blýsknout manýristickým přístupem, když už to má být o alchymii. Trochu se to minulo účinkem, výsledkem je spíš chaos a tudíž nůďo. Druhá půle ale není tak zlá a konce se nakonec dočkáme včetně dobrého konce, kdy láska zvítězí nad zlem a nenávistí. 60% ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (15)
- Juraj Herz o Petru Hapkovi v dokumentu Jana Mudry Petr Hapka (2002) prohlásil: „S ním se strašně dobře spolupracuje, protože já mám ten hudební mindrák, že mu to nemůžu zahrát na klavír, co si představuju, a nejradši bych si vlastně složil muziku sám, kdybych to uměl. Tak on je schopen udělat přesně tu hudbu, kterou člověk sice neslyší, kterou slyší jenom on, ale kterou asi tak měl v představách. Já si strašně zakládám na muzice ve filmu a já dávám taky prostor muzice ve filmu. Vysloveně hledám a nechám a točím scény, kde nejsou dialogy, které jsou vlastně položeny jenom na muzice, a to samozřejmě pro hudebního skladatele znamená, že se tam může rozvinout. Já jsem nejenom na něj, ale na ostatní hudební skladatele dělal takové podrazy, že jsem si vstřihl tam muziku, a ne jednoduchou, já jsem tam vstřihl Beethovena, vstřihl jsem tam třeba známé skladby i jazzového charakteru, a chtěl jsem na hudebním skladateli, aby se vyrovnal. No a Petr právě v Devátém srdci měl udělat tanec upírů a tam byla druhá věta ze sedmé symfonie Beethovenovy, a říkal jsem mu, to nechci, ale chci aby to bylo takový. Tak to se musel vyrovnat s Beethovenem. A myslím, že se vyrovnal se ctí.“ (alonsanfan)
- Pro scénu před Aldobrandiniho zámkem fimaři využili průčelí zámku v Praze - Tróji. (yurasch)
- Natáčelo se v Litoměřicích, na zámku Ploskovice a v prostorách znojemského podzemí. (M.B)
Reklama