Hotel Transylvánia 3: Strašidelná dovolenka

Kariéra Adama Sandlera se dělí na 3 základní kategorie- podprůměrné až průměrné komedie (Jack a Jill, Dovolená za trest, Zohan: Krycí jméno kadeřník- poslední dobou Sandler tyto typy komedií stáhl na Netflix, takže v kinech je od nich klid), dobré až velmi dobré milé komedie (Pohádky na dobrou noc, Klik: Život na dálkové ovládání, Zkus mě rozesmát) a povedené komedie- Při tom do této kategorie při tom donedávna patřili pouze dva snímky a to ty ze stejné série- Hotel Transylvánie a Hotel Transylvánie 2 kde mluví hlavní roli Drákuly. Tyto dva animáky mají při tom jedinou chybu- nejsou to prostě animáky od Pixaru ale někoho hejtit kvůli tomu, že není od Pixaru je prostě hloupost. Hotel Transylvánie jsou ale jinak milou pohodovou pohádkou, kam Sandlerův humor padne líp než do hraných filmů (a je díky situačním animovaným gagům milionkrát vtipnější) a mají i milé rodinné zápletky. A samosebou byli velmi úspěšné a tak tu máme třetí díl.... A naštěstí třetí díl neselhává z řady. Stejně jako předchozí díly sází překvapivě lidské téma: Po prvním filmu kde se řešil vztah otce s dcerou a vyrovnávání se s faktem, že dcery prostě dospívají a po druhém filmu kde se řešil vztah vnuka a dědy a později vlastně i otce se synem, tu najednou máme třetí díl kde se řeší krize středního věku a touhu nezůstat na všechno sám. Předchozí dva díly pracovali se spousty horrových slavných monster, kteří se různě objevovali na plátně a odkazovali na staré horrové filmy. Jeden výrazný hráč těchto filmů a legend ale chyběl a to jejich lovec Abraham Van Helsing. Způsob jak se s Van Helsingem v tomto filmu hraje možná některé posadí do židle, za mně se ale jedná příjemné WTF rozhodnutí, které vlastně beru jako vztyčený sympatický prostředníček divákovi, který buďto ať bere nebo nechá být. Finální rozhodnutí tvůrců zní působí rozhodně lépe než aby na plátně pobíhal animovaný dvojník Van Helsinga v podání Hugha Jackmana. Stejně jako u ostatních dílů se ve filmu nachází spoustu geniálních gagů, které neskutečně pobaví. Králem těchto gagů je většinou stejně jako u dvojky Blobík, jehož komediální načasování je prostě perfektní a to se jedná o němou postavu, která za celou dobu filmu neřekne ani slovo. Jestli si tvůrci s nějakou postavu ale opravdu vyhráli, je to asi přece jenom nakonec Drákula. Za celou trilogii se dá opravdu říct, že Drákula prošel nějakým dějovým obloukem a vývojem, kdy se ze zahořklého mrzouta stal členem fungující rodiny, dobrým přítelem a především ukázal, že není takové monstrum jako na povrchu. Je možná trochu škoda, že jeho otec Vlad se od minulého dílu kde působil jako totální arcilotr proměnil v hláškujícího páprdu, který se do děje vlastně ani moc nezapojí a jenom komentuje co se děje kolem něj. Na druhou stranu si ale říkám, že kdyby například měl problém s tím, že Drákula miluje lidskou ženu, bylo by to klišé nad klišé. Zvláště když se v minulém díle už smířil s tím, že si jeho vnučka člověka vzala a jeho pravnuk je napůl člověk. A když už jsme u té lidské části... Erica se nakonec stane celkem fungující postavou, jejíž scény s Drákulou jsou emotivní, překvapivě dialogově perfektně napsané a celá závěrečná akce v součtu sice působí jako akční sekvence, která tam je aby se neřeklo, nepůsobí ale nic moc dojmem ale na opak dost-fajn závěrečnou atrakcí. Sečteno podtrženo, Hotel Transylvánie 3 je důstojné zakončení funkční animované trilogie, které funguje jako perfektní (určitě dočasná!) tečka. Na to, že jde o druholigové animované studio klobouk dolů a doufání, že Sandler jednou bude spolupracovat i na něčem hraném co bude stát tolik za to. (12.07.2018) (menej) (viac)