Kulhavý ďábel

Když i J.Herz prohlásil, že tenhle film nemá rád, měl jsem o důvod více ho léta odkládat. O to více se mi nakonec líbil. Jistě, rozverná mozaika stavící na obraze, zkratce, náhodě, asociaci nějaký hlubší cíl asi neměla (i když komunistické cenzuře mohla vadit i jen zmínka, že myšlení jest nebezpečné). Některé scény svým výtvarným zpracováním připomínají Jakubiska (slavnost na zámku, hostina, ráno u jezírka zahalené do mlžného oparu a snímané přes černé kmeny stromů se žlutým listím), avšak poetické vytříbenosti Jakubiskových snímků nedosahují. To bude až Morgiana či Petrolejové lampy a Panna a netvor. Byť ve stejném roce vzniká Herzovo vrcholné dílo Spalovač mrtvol, je tento film o mnoho lepší než třeba Holka na zabití nebo Buldoci a třešně...Výborné titulky, líbivé písničky, dortová smršť a krásné ženy v čele s J.Šulcovou (ač k žádnému velkému odhalování nedošlo). p.s. a samozřejmě sametový zpěv M.Kubišové! (20.05.2013)

(2x) ,,Odemkněte!" / ,,To nejde - je zamčeno." Na rok 1968, kdy byla čs. kinematografie na vrcholu, není tohle zrovna žádný světový zázrak (a v porovnání s ostatní tvorbou Juraje Herze té doby už vůbec ne), jinak velice stylová záležitost. Formálně se velice podobá ze soudobé produkce na Písně pro Rudolfa III., vizuálně připomíná Pražské noci. KULHAVÝ ĎÁBEL je filmovou hříčkou lehce fantazijní, místy překypující černým a absurdním humorem, nacházející své uplatnění i jako podobenství obrazu lásky a zamilovanosti ze života. Juraj Herz si v titulní roli ďábla pohrává s osudem dvou zamilovaných lidí, navozuje situace, vstupuje a zasahuje, nastoluje překážky, vodí řešení i varuje. Coby režisér si Herz současně pohrává s barvami, celou kompozicí příběhu i historickým časem. Střídá se nejen historické pozadí, ale i hudební styly, hraje bigbítové Mefisto, Traditional Jazz Studio Smetáčkovců i cikánský lidový soubor. Film povyšuje zejména výtvarní a hudební stránka filmu, který obsahuje spoustu chytlavých písniček, především v podání zpěváků z Golden Kids a Karla Štědrého. Jen je možná škoda, že Marta Kubišová - narozdíl od Neckáře - pouze nazpívala písně za Olgu Šalagovou a ve filmu si nezahrála (i když její kariéra na konci dekády 60. let musela být nejen hodně bohatá, ale i vyčerpávající). (70%) (13.04.2018)

Bohužel je to opravdu tak špatné, jak se říká. Úvod s titulky ve stylu Růžového pantera sice láká na komedii francouzského stylu, nicméně výsledek je pouze podivný slepenec divných scén a scének, z nichž vtipných je jen několik (operace a dortová bitva), jedna má nádech mrazivého poetického hororu (maškarní bál)... A celé to absolutně nedává smysl. Těch 76 minut se vleče přímo nekonečně a příliš je neurychlí ani povedené písně z nejlepšího období československého popu. (18.08.2016)

Film působí dojmem, že scénář vznikal na místě, tomu odpovídají i " herecké " výkony... Na filmu se setkali skladatel Karel Svoboda a manekýnka Hana Bohatová  v roli bláznivé ženy, následoval svatba a později narození potomka Petra Kleina Svobody. Když za to jejich syn, v jisté nadsázce po letech děkoval režisérovi filmu Herzovi, že by tu jinak nebyl bez toho filmu ani on. Odvětil prý lakonicky Herz "Hm já si na Vaši maminku taky myslel". (30.05.2009)

"Cit mě nezajímá. Cit je jako močový měchýř, nafoukne se a splaskne. Mozek je nebezpečný, protože myšlenka zůstává. Zatím křičí jenom o lásce, ale dovedete si představit, co bude vykřikovat zítra?!"                                            Možná stačilo málo a mohlo jít o velice zajímavý kousek - kostýmní hudební komedii, odlišnou od těch, co režíroval Zdeněk Podskalský. Výsledek mi nepřipadá tak hrozný, jak zde mnozí líčí a oficiální distributor vyhrožuje. Postava ďábla v provedení páně režiséra se mi zamlouvala, hudební kousky v podání předních českých zpěváků také potěšily. Bavila jsem se. (01.03.2015)