Panna a netvor

Audiovizuálny klenot s fantastickou atmosférou. Tak nejako by znel môj najstručnejší komentár. Keďže som v čase jeho premiéry už prekročil tridsiatku, nezdieľam hrôzy mladších komentátorov, ktorí očakávajúc obvyklú rozprávku typu "kde bolo, tam bolo" dostali podpásovku, v socialistickom Československu výnimočnú. V jej hodnotení osciloval medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami a ustálil som sa na štyroch. Niekedy premýšľam, či by hororový účinok nebol výraznejší, ak by sa hlava netvora vo filme vôbec neobjavila. Aj najstrašnejšie strašidlá strašia iba premiérovo. Strašidlá vytvorené v hlave diváka fungujú dlhšie. A vôbec sa nestotožňujem s názorom, že tento film by nemali vidieť deti. Naopak, je to skvelá príprava na filmy a život, ktoré ich čakajú. (13.11.2010)

Pojďme se krásně bát, než z netvora stane se baleťák a panna přestane býti pannou.. Není bez zajímavosti, že Herzova romantická pohádka s hororovými prvky se z úsporných důvodů natáčela současně s jiným autorovým startérem dětských depresí a pomočování (Deváté srdce) a Jurajovi nutno přičíst k dobru, že i do exteriérových scén v lesích, co vypadaly jak sibiřská tajga po pádu meteoritu, vnesl neodolatelně děsivé kouzlo. Hlavní hybná síla filmu (Hapkův ústřední klavírní motiv), je tady sám o sobě za pět hvězd, ovšem ty "volume up" varhany z kremační síně začnou být po čase otravně ohlušující, až by z toho háral pes. Zajímala by mě gáže pana Vosky, když na začátku bylo v lese zahaleném mlhou skrytým podtextem řečeno: „Ty se hlavně starej o to, aby Voskové měli co jíst a pít..“ (02.11.2010)

„Tvoja tvár ťa vylúčila zo spoločenstva ľudí. Tvoje ruky ťa dnes vyčlenili už aj zo spoločenstva šeliem. Až TERAZ si sám.“ O tom, akú má Herzova PANNA A NETVOR takmer až hororovú atmosféru, som počúval roky. Neveril som tomu. A bola to pravda. V prvej polovici je atmosféra taká ponurá, až by som sa chcel vrátiť v čase a priestore a zistiť, ako bola v čase premiéry vedená reklamná kampaň. Aká skupina divákov bola pre tvorcov cieľovkou? Deti s rodinami? Tomu sa nechce veriť, je to asi taký rodinný film, ako Burtonov BATMAN SA VRACIA. Pravda, v druhej polovici, kedy sa začína vzťah medzi pannou a netvorom otepľovať, hororové ingrediencie ustupujú do úzadia. No i tak nič pre deti. (27.05.2011)

Úžasná atmosféra, exteriéry, interiéry a hudba. A vynikající Studénková s Harapesem (u Harapese alespoň jeho hlas a oči). Když to srovnám s Kráskou a zvířetem od Francouzů, tak kam se novější a bombastičtější zpracování hrabe na tenhle skvost. Pomalé, uvěřitelné sbližování ústředních postav, temná a tíživá atmosféra, prvky hororu... A s jakým málem si Herz vystačil a předčil novější zpracování o několik světelných let. (22.12.2016)

Pošetilý předpoklad, že pohádky jsou primárně - až prioritně - určeny dětem, mýtus o mýtu, který byl vytvořen až mladší dobou (zhruba na přelomu XIX. a XX. století), je čas od času pro svou viditelnou profláklost skutečností až profackováván. Pohádky byly vždy všechny s tím dodatkem, že se někdy se svým zaměřením přechylovaly buď jedním, nebo druhým směrem, tj. i k dětem, i k dospělým. PANNA je nadto víc než pohádkovou zmravňující a zživotěnou jinotajnou mravní tezí. Bez kontaktu se skutečností není ani názor Radka 99 o žánrových přesazích tohoto trans- i supraevropsky rozšířeného příběhu-tématu. Látka, která je takto vymezena, je ošidně až mámivě vícesečnou šancí. Mnohé usnadňuje, mnohé skrývá; je nesnadnou snadností. Dědictví vlny šedesátých let a šťastný námět, vzdálený svým bezprostředním směřováním případnému nedobrému "zájmu" dobové cenzury, nabídl v tomto ohledu mimořádnou šanci. Nad Hrubínovým adaptačním základem se sešli dva povolaní. Režisér a spoluscénárista Juraj Herz a jeden z nejlepších barrandovských scénaristů předlistopadové éry Ota Hofman. Osobité, v jednotlivostech až překvapivé herecké obsazení doplnilo scénáristické ozvláštnění příběhu o další rozměr až nečekaně kvalitní interpretační kreativity. Výsledek stojí za to: vznikl jeden z nejosobitějších a současně z nejlidštějších příběhů normalizační éry - jakýsi vážnější pandán ke TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU - spolu s tehdy novým slovenským hereckým objevem: Zdenu Studénkovou. Tento objev zůstává objevným i dnes, jen tehdejším objevům přibylo na letech, na zkušenosti a na zralosti. Ale příběh, který ztělesnili, zůstává stále mladý. (05.05.2008)