Rýchlo a zbesilo 9

RYCHLE A ZBĚSILE 9 je hraný a (post)pubertální publikum oslovující (post)covidový trhák, který je ukázkovým příkladem toho, co je na současném modelu výroby hollywoodského velkorozpočtového filmu špatně. Desátý příspěvek do něčeho, co se označuje jako sága, má pořadovou číslovku devět, dokončuje provázání s tokijským spin-offem, který byl co do vzniku v pořadí třetím filmem, ale chronologicky z celovečerních sedmým; mrtvé postavy z tokijského spin-offu se navrací, aby se v potenciálním pokračování spin-offu jiných postav, představených v potitulkové scéně šestky, spojily; přitom se zhusta odkazuje na dění ze sedmé a osmé části; jako anta/protagonisté se objevují dávno zapomenutí rodinní příslušníci... Ano, problémem téhle franšízy je serializace se vším negativním, co s sebou přináší, od soapizace (vše jde přes osobní vazby pro zdání provázanosti) až k tzv. Jump the Shark efektu (místo seriálového skákání přes žraloka se s autem letí do vesmíru). Provázání všeho se vším pro vytvoření širšího universa, které má krom postav sjednocovat i nastavený hodnotový systém (rodina!), má v "devítce" za následek rytmickou rozpadlost a nezájem o dění. Protirgument, že tahle franšíza byla o atrakcích, neobstojí, protože jsou tyto vždy začleňovány do vyprávění, slouží mu a posouvají ho dál. Pokud bylo vždy Rychle a zběsile koncipováno jako taková zábavná procházka akčním žánrem posledních dekád, protože si každý díl bral z řady jiných amerických a asijských děl, "devítka" přijíždí jenom s vršením toho, co bylo v amerických trhácích k vidění v posledních pár letech a činí z toho digitální a aurální exces (nolanovské převrácení velkého vozidla, bayovské výbuchy, greengrassovské rvačky v omezeném prostoru a za využití v něm dostupných rekvizit, marvelovská superhrdinskost postav...). I ta melodramatičnost je jenom způsob, jak oslovit i ženské publikum, protože tentokrát kvůli vnitřní rozpornosti nefunguje ani ten hodnotový rámec, jelikož heslo "rodina především" má platit ve filmu, ve kterém se dítě opustí, aby lidé toto opečovávající jezdili po minovém poli a zabili desítky, ne-li stovky lidí s rodinami. Žádný blockbuster, nýbrž "numbbuster" (= ohlušující a otupující verze blockbusteru) s docela ok Dolby Atmos zvukovým mixem, ve kterém vyniknou aspoň dvě narativně integrované atrakce z konce prvního a posledního aktu. Pokud autíčka, tak raději J. G. Ballarda a Cronenberga. (27.06.2021)

Keď mohol cestovať mimo atmosféru (cestu do vesmíru si predstavujem inak) Homer, tak si tvorcovia FF povedali, že tam potom môžu vyslať aj Pata a Mata svojej partičky. Prečo nie, že sa tu neberie skoro nič vážne, je súčasť hry. Bohužiaľ sa ale berie vážne pojem rodina, čo už ale mnohí fanúšikovia budú brať tiež ako vtip, i keď nechcený. Viackrát vás napadnú pojmy, ako Mission Impossible alebo Tenet. Ten druhý film predovšetkým kvôli neopozeraným lokáciám (Tbilisi, Edinburgh, Kolín...) a aj vďaka dlhej automobilovej naháňačke v uliciach mesta vo východnej Európe, tentokrát ale v Tbilisi, ak som to dobre pochopil. Dej som ale nepochopil vôbec, proste MI: ľubovoľný diel. Cena Stathama a Rocka nahradiť nedokáže a Theron mali poskytnúť kaderníčku a nie nechať ju samú sa strihať podľa hrnca. Zhruba na úrovni sedmičky, ale atmosférou niekde inde. (22.06.2021)

Možná už prostě moc není, kam to posouvat. Zatímco předcházející osmička dokázala vytvořit pár velkolepých akcí i zábavných momentů, aktuální devítka vedle ní působí jako chudý příbuzný. Ty nejzajímavější postavy zmizely, a přestože se několik staronových obličejů objeví, zájem v divákovi vyvolají jen pramalý. Akce je samozřejmě zvládnutá, přestože běží spíše na volnoběh. Velmi podivně působí repliky, že je třeba se spoléhat na fyzikální zákony – přičemž právě ty pochopitelně trpí nejvíce. To by bylo v pořádku, jenže proč na to ještě upozorňovat, že? I Dieselovy proklamace o důležitosti rodiny skřípou jaksi víc než jindy a zbytečně natahují už tak přehnanou stopáž. Při projekci jsem ale netrpěl a uznávám blockbusterově-výplachové kvality. Pokud chcete navštívit znovuotevřené kino s cílem vidět drahý a blbý biják, i takto rutinně odvedená práce dovede zabavit; ale o výrazný, nadprůměrný či jakýmkoli směrem posouvající příspěvek do série se jistě nejedná. (17.06.2021)

Nechápu, proč tvůrci sequelů tak často ctí ono nepsané pravidlo, že předchozí díl(y) se musí "překonat". Překonat v akčním filmu totiž znamená nabídnout víc a/nebo šílenější akci. Oproti F9 působí vězeňská bitka z F8 jako realistická rekonstrukce útěku z Alcatrazu. K vytvoření wow efektu nestačí jen vystřelit auťák do vesmíru (tedy stačí, pokud se jmenujete Elon Musk), akční scény musí mít totiž alespoň částečný realistický náboj, aby v diváku vyvolávaly reálné emoce. Paradoxně jako větší problém tohoto filmu však vnímám nefunkčnost děje. Kdyby u F9 existoval dobrý příběh, daly by se zkousnout i ty husarské kousky v akčních scénách. Bohužel mi přijde, že tvůrci tentokrát již rezignovali na jakoukoli návaznost mezi jednotlivými scénami. Jako lusknutím prstu se vždy potkají ti praví lidé na pravém místě - vysvětlovačky sice brzdí tempo, ale úplně je vystříhat taky není dobrý nápad. Než slzopudné flashbacky bych ocenil skromnější, ale za to logickou a ucelenou špionážní akci se špetkou automobilových honiček. To se mi však nedostalo... 5/10 (02.08.2021)

Po hodně letech jsem viděl film, u které jsem až fyzicky trpěl. Rychle a zběsile 9 se povedlo vygradovat svojí absurditu na maximum. Tohle už nemusí mít pokračování, protože vím, že v něm bude Vin Diesel jezdit po měsíci zachraňovat svojí další sestru nebo dítě, o kterém nevěděl. A já to vidět nechci. Tohle ani není mainstream, tohle je póza, který popírá už nejen fyziku, ale i svoji podstatu. (04.11.2021)