Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 657)
Po filmařské stránce naprostá dokonalost. Perfektní kamera nenechá člověka vydechnout a jednou za čas zabere obří detail, nebo zase dělá takové ty jakoby kulaté obrazy. Herecký výkon Rudolfa Hrušínského je provařená záležitost, ale aby se neřeklo tak zopakuji, že je skutečně mistrovský, geniální, dechberoucí. Pan Kopfrkingl je fakt úděsný člověk, pořád se perverzně češe a stejný hřeben používá i na mrtvoly a za celý film nezavře hubu. Ty Hrušínského podivné monology mě vážně dostávaly. Jedinné co mi trochu kazilo dojem byla neuvěřitelná poddajnost a zmanipulovatelnost jeho rodiny, takhle snadno by svou kůži podle mě nikdo nedal a to mi prostě nevymluvíte. ()
Spalovač mrtvol je pravdepodobne tým najlepším, čo československá kinematografia vytvorila. Herz používa postupy, o ktorých sa súdobej (nielen) československej filmovej tvorbe mohlo len snívať. Absolútne psychedelická rybooká kamera vytvára neuveriteľne znepokojivú atmosféru. Spájanie rôznych scén často významovo morálne protichodných spoločným záberom ukazuje dve tváre hlavnej postavy. Od prvej chvile viete, že pan Kopfrkingl je proste magor, žijúci vo svojom pokrivenom svete humánnych kremácií a nástup fašizmu umožňujúci jeho spoločenský postup a vzrast moci len uvoľňuje jeho šialenstvo. Tento prerod je hlavnou témou filmu, všetko ostatné je mu podriadené. Hrušínský sa v tejto role skutočne našiel a takisto ako ostatné osadenstvo FD by som povedal, že toto je jeho životná rola. Spalovač mrtvol nie je len povinný odškrt v zozname filmového vzdelania, je to monštrózny umelecký zážitok o príšerách v nás a medzi nami, ktorý málokomu len tak ľahko vyšumí z hlavy. 10/10 ()
Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. ()
..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu........... ()
Co dodat? Tenhle film je velký! Velký díky Rudolfovi Hrušínskému, velký díky předloze Ladislava Fukse, kterou dokázal naprosto neuvěřitelným způsobem Herz přetavit do stejně sugestivní obrazové podoby. Celková stylizace a velmi uhlazené, pravidelné tempo vyprávění přesně zrcadlí nitro Romana Kopfrkingla, kde se všechno odvíjí v soustředných kruzích, kde se stále opakují tytéž věty a tytéž myšlenky a kde se postupně objevuje chorobná posedlost. Nejprve smrtí, pak i vlastní výjímečností. Nitro člověka, jehož celý svět je postaven na hře, na popírání skutečnosti a jejím přetváření v cosi bizarně pokorného, milého a uhlazeného, smrt (je-li provedena žehem) nevyjímaje. Hrušínský coby poloprázdná nádoba, postupně zaplňovaná jedem ideologie a přesvědčením o vlastní vyvolenosti je nelidsky přesvědčivý. Stejně tak celý Herzův film... Nejsugestivnější portrét šílenství člověka i doby, který znám. ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (59)
- Scéna rodinné oslavy na začátku filmu se natáčela v Palackého sále v Obecním domě v Praze. (Kaleidoskop)
- Těsně před začátkem natáčení se s režisérem Jurajem Herzem setkal Otakar Vávra s tím, že nutně potřebuje pro natáčení svého filmu Třináctá komnata (1968) Rudolfa Hrušínského. Herz odmítl. Dokonce i sám Hrušínský rezolutně odmítal spolupráci. Nakonec, i přes neúnavnou Vávrovu snahu, zůstal Hrušínský u Herze a Vávra hlavní roli obsadil Martinem Růžkem. Herz je ve své knize "Autopsie" přesvědčen, že kdyby nebyl rok 1968, tak by Hrušínského neudržel, vzhledem k Vávrově souladu s režimem. (ForGump)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
Reklama