Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (59)
- Ve scéně z oslavy přichází do sálu dívka s chlapcem. Chlapec je dívkou očividně zaujat, ovšem ona jím nikoliv. Stejná dívka se pak objeví v rámařství pana Holého (Jiří Hálek), když ukazuje panu Kopfrkinglovi (Rudolf Hrušínský) smuteční motivy. (Kaleidoskop)
- Ve filmu není zmíněn název knihy o Tibetu, kterou má pan Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) tak rád. Její titul je ale vidět ve scéně z oslavy, kdy je na chvíli ukázána na kameru. Název zní „Duše Tibetu“. (Kaleidoskop)
- Scéna rodinné oslavy na začátku filmu se natáčela v Palackého sále v Obecním domě v Praze. (Kaleidoskop)
- Na předváděčce filmu byla i manželka Rudolfa Hrušínského. Když snímek skončil, lakonicky ho okomentovala slovy: „Pánbůh vás všecky potrestá.“ (sator)
- V noci vpádu vojsk Varšavské smlouvy vzal kameraman filmu Stanislav Milota kameru a film, určený k natáčení tohoto snímku, a pořídil drtivou většinu záběrů 21. srpna, které tehdy obletěly svět, a bez nichž by se dnes žádný dokument o 21. srpnu 1968 neobešel. Barrandovský ředitel, který už tušil, že se blíží konec jeho funkce, jim bez okolků vydal nový film, takže mohl být Spalovač mrtvol dotočen. (Marfysu)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
- Spalovač mrtvol byl posluchači Českého rozhlasu Vltava zvolen v anketě „Kánon 100“ nejlepším českým filmem posledních 100 let. (Bediverecs)
- Režisér Juraj Herz uvedl: „No já si cením nejvíce ‚Spalovače mrtvol‘, protože jednak to byl rok 1968 a já jsem měl naprostou svobodu natočit ho tak, jak jsem chtěl. Nikdo mi do toho nemluvil, žádný komunistický dramaturgové, takže od začátku do konce je to můj film.“ (alonsanfan)
- Režisér Juraj Herz sdělil: „To bylo dobré natáčení a hlavně velmi rychlé. Herci všechno uměli, všechno rychle natočili. Každý den ve 3 hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch třech krematoriích, kde jsme točili, být.“ (alonsanfan)
- Režisér Juraj Herz prohlásil, že Ladislava Fukse, autora knižní předlohy a spoluautora scénáře, hlavně zajímalo, jestli bude mít režisér skutečné mrtvoly nebo to budou komparzisté či herci a jestli nebudou cukat očima. Na to mu Juraj Herz řekl: „Ládíku, až tady budou, tak já tě pozvu a já tě nechám s těma mrtvolama 10 minut samotnýho.“ S čímž byl Ladislav Fuks strašně spokojen. (alonsanfan)
- Ve filmu se objevují místa a postavy, které v knize nejsou. Například návštěva masérského salonu nebo postava bledé dívky, kterou Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) vidí. Kopfrginkl se dostane do židovské společnosti na pozvání doktora Bettlheima (Eduard Kohout). V knize se na slavnost vkrádá v přestrojení za žebráka. (bohhous22)
- Těsně před začátkem natáčení se s režisérem Jurajem Herzem setkal Otakar Vávra s tím, že nutně potřebuje pro natáčení svého filmu Třináctá komnata (1968) Rudolfa Hrušínského. Herz odmítl. Dokonce i sám Hrušínský rezolutně odmítal spolupráci. Nakonec, i přes neúnavnou Vávrovu snahu, zůstal Hrušínský u Herze a Vávra hlavní roli obsadil Martinem Růžkem. Herz je ve své knize "Autopsie" přesvědčen, že kdyby nebyl rok 1968, tak by Hrušínského neudržel, vzhledem k Vávrově souladu s režimem. (ForGump)
- Ve scéně v casinu, která následuje po židovském pohřbu, si u stropu tanečního sálu nejde nevšimnout velké otáčející se zrcátkové "disco koule". Nejde však vůbec o chybu ve výpravě, toto zařízení tak typické pro diskotéky 80. let bylo skutečně běžným vybavením tanečních klubů už ve 20. letech a objevilo se dokonce už koncem 19. století. (Stejšn)
- Juraj Herz chtěl film natáčet barevně, ale scénu záměrně stylizovat do černobílé a pouze krev nechat rudě "svítit", to ale bylo zamítnuto s tím, že je zbytečné utrácet za barevný film, když scény budou stejně černobílé. (JohnyJ)
- Juraj Herz a Ladislav Fuks psali scénář dva roky. Herz poté psal i technický scénář, a to s kameramanem Stanislavem Milotou. (mchnk)
- Kromě bytu Karla Kopfrkingla (Rudolf Hrušínský) jsou všechny prostory reálné. (mchnk)
- Kameraman filmu Stanislav Milota si na natáčení pořídil speciální objektiv Fisheye 9,8 – tzv. široké sklo. I proto prosadil, aby se film natočil černobíle. (mchnk)
- Nejen film se stal po srpnu 1969 zakázaným. Zákaz činnosti měli i protagonisté filmu. Kameraman Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Lakmé/Dagmar), která si další velkou roli zahrála až ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (mchnk)
- Do natáčení zasáhl srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy. To mělo podle svědectví kameramana Stanislava Miloty za následek, že z filmu byl na politický nátlak odstraněn aktualizovaný závěr, v němž pan Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) na Národní třídě prochází mezi sovětskými tanky. (dopitak)