Upír z Feratu

Zombíci nebo vampýři v českém filmu? Proč ne! Kór, když se režie ujme náš mistr filmového hororu Juraj Herz podle povídky dalšího hororáře Josefa Nesvadby. Bohužel výsledek je tak půl na půl. Místy je film dost zmatený a nepřehledný. Můžou za to samozřejmě zase zkurvení bolševici, kteří film Herzovi cenzorně hodně okleštili a vystříhali. Sám Juraj tvrdí, že je to jeho nejzmrzačenější film. A já je za to proklínám a přeju jim, ať shoří v pekle! Komunismus a umění zkrátka nejde dohromady. V Upíru z feratu jim vadili mimo jiné nejvíc erotické pasáže, které hodně zkrátili. Co těm šmejdů ale nikdy neodpustím je, že vystřihli zásadní scénu - vnitřek motoru Ferata, který měl ve své režii Jan Švankmajer (mimochodem Juraj s Janem byli kamarádi už od vojny a zajímavostí je, že se oba narodili ve stejný den, měsíc i rok. Inu genialita se nezapře). Ten vytvořil design motoru z veškerých kravských vnitřností, které se pohybovaly, čvachtaly a na kabely a trubky použil kravské krky, vše v jeho uměleckém vidění s pořádnou dávkou krvavosti. Z toho by se v zahraničí podělali a film by získal mnohem větší váhu a cenu. Veškeré vystříhané scény byly ztraceny. Je to obrovská škoda, protože jinak snímek těží z opravdu pěkné hororové atmosféry, o kterou se postaral i Petr Hapka a jeho hudba kolikrát pěkně straší. Je vidět, že jeho vzor byl Zdeněk Liška, jeden opakující motiv jako by vypadl ze Spalovače mrtvol. Design automobilu, který jezdí na lidskou krev navrhl Dóďa Pištěk. Každopádně i přes veškerou snahu film zkazit se to komunistům tak úplně nepovedlo. Ale kdyby výsledek byl takový, jaký zamýšlel Juraj Herz a jak ho měl už natočen, byl by Upír z feratu čistokrevným hororem reprezentujícím tehdejší Československo. (10.04.2018)

V konečném hodnocení mi z toho vyšel průměrný film, který neuškodí, ale ani moc nenadchne. Najde se zde několik docela zajímavých momentů jenže díky tehdejšímu režimu a cenzuře nemohl režisér nabídnout divákům to co by si zasloužili. Těch několik scén, které připomínají hororový žánr nemůžu ohodnotit víc jak 50%. Možná by neuškodilo natočit v dnešní době něco podobného, protože upíří auto se zas tak často na filmovém plátně neobjeví. (13.12.2009)

Dřevěným kolíkem přímo do srdce? Ale kdepak, miřte na pneumatiky.. Herz si hraje na Belu Lugosiho, Menzel si hraje na herce, T.Pištěk a pracovníci vývojového centra Škody MB si hrají na designéry (úprava Škoda 110 Super Sport), ale celé je to jakési bezkrevné a nedržící pohromadě. Zůstává otázkou, jak by film vypadal bez zásahů sviňsky rudých cenzorských nůžek.. (30.06.2010)

Zatímco Herzovo setkání s Josefem Nesvadbou lze považovat za provokativně inspirativní, jiná česká setkání s žánry hororu nebo sci-fi je nutné tolerovat skutečně jen jako experimenty či pokusy. A i když je výsledná podoba filmu Upír z Feratu Herzem označena za pouhý fragment jím zamýšleného filmu, i tak zůstalo zajímavé svědectví o české poctě klasického expresionistického skvostu. Není ostatně náhodou, že Herzogův německý remake Nosferatu: Phantom der Nacht vzniká o pouhé dva roky dříve. Herz ovšem tvořil v podmínkách státního filmu, odkázán byl na mladoboleslavskou automobilku a k dispozici měl vysloveně nevyrovnanou hereckou sestavu. Sám toužil patřit mezi herce, které spojuje role upíra Nosferatu a proto se obsadil do fragmentů němého filmu komentovaných nezaměnitelně ironicky ypsilonkovskou dikcí obdařeného Schmida (zde v roli parafrázující Van Helsinga). Hlavní ženskou roli svěřil své oblíbené Veškrnce, pro kterou měl vždycky slabost a opakovaně v ní dokázal probudit jinou polohu jejího mladého talentu. Zajímavě pracoval s Menzelem i Čepkem, podivným tajemstvím obestřel stařičkou Blanku Waleskou, ale mnoho nedokázal vykřesat z Jany Břežkové, které snad šlo uvěřit polohu závodnice, ale cokoli dalšího už byl problém. Samostatnou kapitolou zůstává poživačná sapfická madame Ferat svěřená Zdence Procházkové, toho času již česko-rakouské herečce. Ze Švankmajerových nápadů mnoho nezbylo, ale odkaz na něj alespoň stvrzuje prostřih na jeho Rakvičkárnu. Mohlo to být skvělé gore srovnatelné se západními filmy té doby, takto máme alespoň zajímavější psychologické drama s jednotlivými prvky pro český film nevídanými. (26.08.2020)

Cenzura se na tomto díle podle samotného režiséra podepsala velmi silně a my už nikdy neuvidíme původní dílo. Což je velká škoda, protože jak už víme od dob Spalovače, Juraj Herz dokáže vytvořit nádhernou hororovou atmosféru, která tady chybí. Tohle "něco", co zbylo z původního projektu tak horor příliš nepřipomíná, přestože námět mě velmi oslovil a dalo se s ním velmi dobře pracovat, nakonec je z toho film, který nemusím nutně vidět znova a rozhodně se kvůli němu nebudu bát sednout za volant. (30.01.2012)