Zastihla mě noc

Solidní drama z prostředí koncentráku a vzpomínek na celý svůj život. Ano nepopírám, že je to docela angažované, ale zase tak hrozný to není, doba si žádala své. Jen jedna poznámka-docela mě zarazilo jak si vězenkyně mysleli, že jdou do plynu, když byli ve sprchách vždyť přece nemohli vědět, co je čeká. A že se takový zvěrstva dějí. (21.10.2015)

Další rádoby film dle skutečných událostí. Film na zjevnou politickou objednávku. Kdoví, čím ti komouši tenkrát platili... Nemám rád tenhle typ uměleckých děl. Řeknete pak někde, že takhle to nebylo a už jsou z vás popírači. Počátek úpadku Juraje Herze. V tomto případku nejen uměleckého. Původně jsem dal dvě hvězdičky, ale po úvaze nechávám je jednu. Ne za řemeslo. Ne za umění. Za prodejnost. (28.12.2005)

Jeden z posledních velkých filmů JH, který nebylo možný strašně dlouhou dobu nikde vidět. Teprve až nyní ho čt2 uvedla, ale stejně až těsně po půlnoci, aby ho náhodou nevidělo více lidí - a proč? Naprosto nechápu proč je tendle film tak "nestravitelnej" - někomu vadí, že hl. hrdinkou byla komunistka. No a co? Tvrdit, že to je "propaganda" nebo "film na objednávku" je absurdní - každý film vzniká "na objednávku" - to je prostě normální filmový proces. Herzovi šlo hlavně o zužitkování vlastních zážitků z koncentráku a obviňovat zrovna jeho z toho, že by dostal za tento film od komunistů zaplacenou zlatem je prostě absurdní. Herz zrovna nepatřil k těm, kdo by se nechal uplácet a už vůbec ne od komunistů. Podobná tvrzení jsou naprostým nepochopením a jsou dogmaticky omezená. Film je to prostě silný. Jako celek i v jednotlivostech - scény z koncentráků výborné. Herz si později stěžoval, že Spielberg okopíroval přesně záběr po záběru scénu, kdy svlečené ženy v hrůze čekají, zda ze sprch poteče voda nebo plyn. Přesto, prestiže se dočkal Spielberg, nikoliv Herz pro svou originalitu. (29.12.2011)

Klasicky Herz z 80. rokov 20. storocia. Normalizacia vtedy este zurila naplno, a tak sa reziser Spalovaca Mrtvol rozhodol natocit film o odbojnej komunisticej pani, ktora prechadza koncentrakmi. Mnohe sceny pripominaju najslavnejsie Herzovo dielo, ale na maximum to odo mna tentoraz nebude. Menzelova Vesnicka je este o patro vyssie. 85 % (26.07.2014)

"Uvnitř si mohu myslet, co chci. Život je jen kompromis." Tímto heslem jakoby se patrně Juraj Herz řídil, když natočil tento rozporuplný film. Na jednu stranu je to po umělecké stránce docela silné (zejména působivé jsou záběry spojené s retrospektivními vzpomínkami hlavní hrdinky), na druhou stranu je to celé značně poplatné tehdejšímu režimu. Z některých scén (například naturalisticky pojatá střelba do dělníků, včetně těhotné ženy) stejně jako z některých dialogů ("My máme pravdu, přeci nemůžeme prohrát..." "Historicky máme pravdu my…") mě bylo skoro do smíchu. Na druhou stranu z většiny scén z koncentračního tábora mě šel mráz po zádech. Snad jen scéna, kdy ruské vězeňkyně pochodují a zpívají k tomu hrdinnou píseň, byla dost přitažená za vlasy. Přesto bych ale řekl, že se Herz s tímto námětem ze života komunistické novinářky a pražské radní Jožky Jabůrkové vypořádal v zásadě se ctí. (10.04.2018)