The Cloverfield Paradox

Asi největší Klavrfýld paradox je fakt, že se mi tenhle díl z celý trojice líbil nejvíc, přesně na rozdíl od místního hovnocení, kde jsou naopak velebeny první dvě píčovi....ééé filmy. Tak a k filmu : Ve vesmírný stanici máme lehce sranici, zážeh ne a ne zažehnout, dny do záchrany Země docházej a posádka dostává solidní ponorku. Moc tomu ani nepomáhá, že každej je odjinud, takže tu za chvíli máme anglicko-rusko-čínsko-americko-německo-brazilsko-irskej průser, kdy se každej cejtí nejdůležitější a jedinej a pravej vyholenej nebo vyhulenej k záchraně celé planety, zatímco ostatním jde určitě max o jejich zkurvenej stát. Aby se nesrali čistě mezi sebou tak se jim povede zažehnout se směrem do horoucí prdele a tramtadadááá paralelní vesmír, co je bude taky srát, je na světě. To pak anglánka zjistí, že tady by jí bylo líp než tam a tamten je zas tady kokot zatímco tam je fajn a tamten zas...chápeme? Jako bonus tu máme ruku, holku z paralelní Země, co se vyskytne na lodi a všechno ví, všechno zná, od všeho má klíče...dále další tunu průserů a čím dál tím víc se snižující počet národností, co to ještě může zkusit vyřešit a nebo naopak zcela domrdat. Zcela překvapivě sem měla nejraději Čínu, ještě aby ne, když jí hrála Ziyi Zhangů. (25.06.2020)

Čím déle o něm přemýšlím, tím víc Paradox připomíná nápad, který zkrátka nevyšel. Pokusem, který se původně chtěl zařadit do ambiciózní série, ale někde na půli cesty z tohoto záměru sešlo. Výsledné napojení je pak pro diváka téměř urážkou, protože se tentokrát nedá mluvit o překvapivých pointách, stavění klišé na hlavu nebo naopak prohlubování důvěrně známých žánrových mantinelů. Pozemská linie skáče od ničeho k ničemu a ta vesmírná, hlavní to atrakce, nedosahuje k žádnému z tématických bratříčků (Sunshine, Prometheus, Život) a nejvíc zaujme tím, že Chris O'Dowd opět hraje Chrise O'Dowda, což je stejně tak zarážející jako osvobozující. Cloverfield měl být originální sérií, která staví očekávání na hlavu. Nechápu, že dekádu potom, co mě první díl rozdrtil na dlouhé měsíce dopředu, je její vývoj zoufale bezradný. (06.02.2018)

Amíci se z původního found footage filmu Cloverfield rozhodli udělat dojnou krávu a tak v jeho univerzu točí filmy z různého prostředí jak na běžícím páse. Kolikrát by si divák v rámci třeba tohoto filmu mohl říct, co má společného Monstrum s vesmírnou lodí “uprostřed“ vesmíru. To napojení opravdu nedává logiku. Ale dobře, pořád se jedná o nejhvězdněji obsazené béčko na trhu za posledních tak třicet let. Technicky dobré, herecky si nemůžete stěžovat, ale během sledování máte neustálý pocit, že koukáte na hroznou hovadinu, která nedává smysl. Tento film, více než kterýkoliv jiný, dokazuje, že u sci-fi platí tenká hranice nad tím, abychom ho vnímali pozitivně a s myšlenkou nebo jako hroznou slátaninu. (28.04.2020)

A zase opět zase a pořád dokola... někdo přijde s fakt parádním náběhem na fakt super námět, a pak se to rozsype jak zasranej hrad z písku v naprosto umletý hovno, který mě přestává bavit sledovat hned v první půlhodině.. samozřejmě moje nemoc je to, že to prostě musím dokoukat a pak už jen trpim.. tohle se teda ještě dalo s klidem dokoukat, ale píšu tak nějak obecně o těhlech stylech filmů. Aspon, že tady aspon bylo to postupný vyvraždování..jinak bych uvad. (15.08.2018)

Mdlé a zameniteľné sci-fi béčko s množstvom nesúrodých scenáristických nápadov a so solídnym, no trestuhodne nevyužitým medzinárodným obsadením. Napojenie na sériu Cloverfield, ktoré sa podľa všetkého udialo až dodatočne, z neho aspoň papierovo činí o niečo zaujímavejšiu záležitosť, ale v konečnom dôsledku výsledku i tak viac škodí ako pomáha. Mrzí ma, že Netflix zase raz kvalitatívne šliapol vedľa, avšak uvedenie The Cloverfield Paradox v kinách by bolo určite väčšou pohromou. (08.02.2018)