The Cloverfield Paradox

(15%) Tohle má být v podstatě takové nepřímé pokračování filmů MONSTRUM a ULICE CLOVERFIELD 10? No, potěš noha! Ale to je vlastně fuk, ať už je to pokračování, menší dějové propojení nebo samostatný film. Pro mě je podstatné, že mě to absolutně vůbec nebavilo. Dle horšího hodnocení jsem ale až v takovou nudu nevěřil. Dokonce hodnotím ještě hůře, než někteří uživatelé CSFD. Má to vcelku solidní technickou stránku, chvílemi i pěkný vizuál, nějakou tu krvavost a mě to přesto vůbec nebavilo a málem unudilo k smrti. Asi k tomu chybí atmosféra, která tu vůbec nebyla a nějaké to vtáhnutí do děje. První cca třetina filmu ještě ušla, ale pak už vůbec! A to se tu stále něco dělo. Ale ten scénář - to bylo opravdu bída a utrpení. Ani závěr mě nechytl … Tohle mě minulo hodně velkým obloukem. (23.08.2020)

A máme tu zase pátý rozměr, kde dvě těla sdílejí stejný prostor, ale jedno o druhém neví (něco jako Rimmerovi rodiče v posteli).. Obsahový chaos a únavné emoční výlevy střídající záchvěvy hlouposti, vše pod Horizontem události a ve stínu loňského Života. Už chyběl jen Fassie, aby jim zahrál na flétnu. Pokud to takhle půjde dál, tak čekám, že J.J. prožene svou franšízu přes černošskou komedii s Kevinem Hartem či nějaký muzikál s Miley Cyrus.. (15.02.2018)

Cloverfield je opravdu zvláštní série filmů. Moc se nevidí, že by se nejdřív napsal námět a scénář a až pak se to roubovalo na svět Cloverfieldu, který může vyprávět už takřka o čemkoliv (viz připravovaný válečný Overlord). Tentokrát jsme dostali dílo, které se zásadně inspiruje, dalo by se dokonce říci vykrádá, loňské průsery Life a Alien : Covenant, které ještě dokola zaobaluje pachuť zákeřného vesmíru z Gravitace. A kdyby Paradox vyšel před rokem, třeba i před zmíněnými kousky v tomto období, asi by lehce zapadl. Nicméně já jsem si rád dal nášup z tohodle prostředí a s podobnou zápletkou a musím pochválit precizní režii Julia Onaha, který mě dokázal zaujmout už od úplného začátku a cca v půlce filmu mě udržoval v katarzi. V závěru nás sice už čeká klasicky povinné “vybíjecí” finále, které mě už malinko otravovalo, vše ale napravil úplně poslední záběr z filmu, o kterém bych chtěl vědět mnohem více. To už je ale taková výkladní skříň Cloverfieldu, potažmo studia Bad Robot J.J. Abramse a my už si tak nějak musíme zvyknout na to, že přímé pokračování ani jednoho filmu z tohoto světa zkrátka nedostaneme. Co se týče obsazení, tak ani náhodou není známé tak jako sympatická posádka ze Života, nicméně všechny herce člověk odněkud zná a není tu nikdo, kdo by se sem vyloženě nehodil. Zprvu mě fascinovalo mé utvrzení v tom, že je Chris O´Dowd naprosto zbytečný herec a nechápal jsem, co na lodi dělá Ir, nicméně pak předvedl skvělý gag s rukou (nezjišťujte si a buďte příjemně překvapeni), takže mu budiž odpuštěno. Celkově plně chápu mnohé fanoušky série, že z tohoto filmu mohou být zklamaní, ovšem já se doma dobře bavil a vypadá to prostě nádherně, takže by se to určitě dle původního plánu ani v kinech neztratilo. Škoda zdejšího přísného hodnocení, ovšem vlastně je to podobné jako u loňského vesmírného fláku s Jakem Gyllenhaalem, takže komu se líbilo to, bude se mu pravděpodobně líbit i tenhle čerstvý přírůstek od Netflixu. (07.02.2018)

Dobrý to je, ale určitě né výborný. Čekal jsem to vlastně o dost horší což možná snížilo laťku. Nedotažené určitě a logika taky docela hapruje... (třeba kde vzala O'Dowdova ruka informaci o gyroskopu například, no?) pěkně se na to ale kouká. Vizuálně parádní a herecký ansámbl v čele s Brühlem a hostující Elizabeth Debicki je taky fajn. Vlastně jediná Gugu je dost nevýrazná a to prosím hlavní roli! No a to propírané propojení s Cloverfieldem sice bylo hodně na sílu, ale naštěstí ne tak, aby to působilo rušivě. Potenciál měla zápletka určitě vyšší. Takhle jen Hvězdná brána Atlantis epizoda Daedalos na druhou, lepší triky s několika lekačkama navíc. Onah by se měl věnovat námětům a režii nechat někomu, kdo to umí lépe. (19.02.2023)

„My arm helped us find the Earth!“ Tohle napsali a natočili lidé, kteří milují nejen původní Cloverfield, ale všechna vesmírná dobrodružství Vetřelcem počínaje a konverzační epizodou seriálového Star Treku konče. Cloverfield Paradox je filmem, na němž je podivným způsobem sympatické, že ačkoli stěží stojí na nohou coby samostatné dílo a vymýšlí nejabsurdnější cestičky k napojení na předchůdce, přece právě v procesu napojování na rozběhnutý fikční svět vytváří pozoruhodně neodhadnutelnou a zábavnou hru s divákem, která startuje od úvodních minut a končí dokonale bizarním posledním záběrem. Bohužel, s přihlédnutím k náladě a fyzické nátuře předchozích dílů, je tohle ve výsledku šíleně nevyrovnaný projekt, kde se naivně splétají hororové prvky s přitroublým humorem a navzdory originální premise přesahujícího děje se okatě vykrádá snad každá vesmírná sci-fi. Že se po psychologicky a režijně našponované dvojce dočkáme obyčejného béčka, kterým se méně nadaní tvůrci snaží vzdát hold všemu a záhadu ušatého monstra cedit skrze nepřesvědčivé dimenzionální otvory, to je zkrátka zklamání jak hrom. Oceňuji několik vtipných nápadů a snahu o zachování obdobně omezeného narativu, který více nakousne než vyřeší, ale tady se toho pouze uchvátaně „nakouslo“ mnohem více, než může jeden kvalitní film unést.. Více zde (05.02.2018)