The Cloverfield Paradox

The Cloverfield Paradox se snaží být scenáristicky chytrým a dobře vymyšleným filmem, avšak selhává na nejedné frontě. Filmů s alternativní realitou není nikdy dost, v tomto případě mi to však přišlo mdlé a nedomyšlené. Od filmu situovaného na vesmírné lodi, která se najednou ocitá v nesnázích, bych čekal větší porci napětí a akce. Na druhé straně nefungovala ani dramatická linie (viz Ava a její rodina). V mnohém je film podobný Životu a Vetřelcům, avšak kvalitativně je úplně jinde. Ve výsledku tak člověk cítí očividný, ale zároveň nevyužitý potenciál. (04.04.2020)

V Cloverfield univerzu je to po loňském výborném kousku docela ostuda. Námět tu nijak nevyčnívá jen tupě kopíruje děj klasických sci-fi na vesmírné lodi a vyloženě plýtvá s tak dobrým obsazením, které se tu podařilo shromáždit. Není to nijak špatné a plní to svůj účel zábavy, ale na takový film rychle zapomenu. (05.02.2018)

Čím déle o něm přemýšlím, tím víc Paradox připomíná nápad, který zkrátka nevyšel. Pokusem, který se původně chtěl zařadit do ambiciózní série, ale někde na půli cesty z tohoto záměru sešlo. Výsledné napojení je pak pro diváka téměř urážkou, protože se tentokrát nedá mluvit o překvapivých pointách, stavění klišé na hlavu nebo naopak prohlubování důvěrně známých žánrových mantinelů. Pozemská linie skáče od ničeho k ničemu a ta vesmírná, hlavní to atrakce, nedosahuje k žádnému z tématických bratříčků (Sunshine, Prometheus, Život) a nejvíc zaujme tím, že Chris O'Dowd opět hraje Chrise O'Dowda, což je stejně tak zarážející jako osvobozující. Cloverfield měl být originální sérií, která staví očekávání na hlavu. Nechápu, že dekádu potom, co mě první díl rozdrtil na dlouhé měsíce dopředu, je její vývoj zoufale bezradný. (06.02.2018)

Ať to překlápím jak chci, je to nehorázné béčko, což mě neuráží, ale sráží ambice i výsledek. Napojení na Cloverfield je spíš sranda, i když on se jednou JJ probudí a všem na Twitteru řekne, že je "značka" Cloverfield stejně jen jedna velká sranda (ale Slusho! fakt existuje) a on se směje nad Cloverpedií a dalšími. Pro milovníky žánru zkuste z poslední doby Život. (21.08.2018)

Alien bez vetřelce, Interstellar bez alternativních realit, Sunshine bez sluníčka, Vesmírná Odysea bez monolitu. Chápete? God Particle aka Cloverfield Paradox nenabízí žádnou přidanou hodnotu a ani zdaleka nedosahuje svýho obrovskýho potenciálu. Sice se tady mísí celá řada zajímavých prvků (i z výše zmíněných filmů), z hlediska scénáře bez nápadu a režie bez vize je ale film utopenej v rutině ze škatulky filmů jako Life, Covenant nebo Event Horizont (všechny tři jsou lepší!). Do toho si připočtěte debilní postavy, absolutně nelogický momenty (ta oddělená živá ruka? WTF?!), stupidní soundtrack, kterej nejenže neutváří napětí, ale vyloženě bere filmu veškerou atmosféru a dostanete Béčko jako řemen, kde "snaha" o dobrej film je sprostý slovo! Takže ačkoliv to člověka v rámci žánru extra neurazí, fanouška universa Cloverfiled to přímo nasere. (Není divu, že to pod Netflixem vyšlo z čista jasna, bez trailerů a reklamní kampaně.) (05.02.2018)