Horace and Pete

Ak by sa v poslednej epizóde otvorila zemská kôra, vyliezol by Cthulhu a celé osadenstvo krčmy aj s budovou napchal priamo do šialenstvom vyplnenej, interdimenzionálnej riti samotného Azathotha, išlo by o radostnejšie finále. Pravdepodobne najcynickejšia a najdepresívnejšia vec, akú som kedy videl. Miloval som z toho každú sekundu, ale neviem, či si to chcem ešte niekedy pozrieť znova. Louie je démon. (21.07.2020)

V tomhle seriálu NIC nedopadne tak jak byste čekali, nebo jak byste rádi viděli. Happy end, rozuzlení, vysvětlení...nic. Každý díl se liší od toho předchozího, skáče se v čase i v něčí hlavě. v podstatě jediných pár vtipů padne snad jen od štamgastů v baru, zbytek je hlavně o mluvení, vysvětlování pocitů, včetně toho, že někdy prostě vysvětlit nejdou. Horace i Pete , se všemi svými hosty, chtějí v každém díle neustále jen přijit na odpovědi života, vesmíru a vůbec. Minimalistická scéna, osvětlení, střih plný dlouhých záběrů, a melancholická hudba. Není to zábavný seriál. Ale je sakra zajímavý. (30.03.2017)

Natočit sitcom – nesitcom je každopádně originální nápad. Děj se odehrává v typicky sitkomovém prostředí: interiér zaplivané špeluňky, který zaplňují různé rázovité figurky. Ale humor nečekejte. Na sitcomový kabátek se totiž navléklo drama hnusných vztahů mezi lidmi většinou dost odpudivých charakterů. A to byl ten problém. Ani jediná postava mi nebyla sympatické, byla jsem šťastná, když některé zmizely nadobro a byla jsem ráda, když to celé skončilo. ____ Řečeno cynicky, je to interní drama o tom, jak může být život mizerný, když nemáš nic jiného než hospodu v ceně 6 milionů dolarů, kterou můžeš obratem střelit. (03.07.2017)

tohle nedokážu popsat. něco tak milého, opravdového, smutného a zároveň krásného jsem asi ještě nikdy neviděl. právě jsem viděl díl, kde spolu dvě postavy 40 minut mluvily a byla to jízda. větší než cokoliv, co je schopna současná quality TV nabídnout. a byl to jen dialog. pouhý dialog. dlouhý, geniálně napsaný, geniálně zahraný, nádherně vypointovaný. (23.05.2017)

Celkové hodnocení po 1. díle: Společnost mrtvých stínů v depresivním světě Louise C.K. V tomhle výtvoru zcela zvítězila negace. Od srandy, přes pololegraci se autor propracoval k infekčnímu neléčitelnému smutku. Tahle divadelní situační depka není ani zajímavá v té své krutosti. Únavné dialogy recitované protivnými protivy v nejprotivnějším pajzlu...uf, to se hodně nepovedlo. 5%. (21.03.2016)