Horace and Pete

Ak by sa v poslednej epizóde otvorila zemská kôra, vyliezol by Cthulhu a celé osadenstvo krčmy aj s budovou napchal priamo do šialenstvom vyplnenej, interdimenzionálnej riti samotného Azathotha, išlo by o radostnejšie finále. Pravdepodobne najcynickejšia a najdepresívnejšia vec, akú som kedy videl. Miloval som z toho každú sekundu, ale neviem, či si to chcem ešte niekedy pozrieť znova. Louie je démon. (21.07.2020)

Louis C.K. poněkud zvážněl, již to nejsou protřelé záblesky skutečného života v zábavném sitcomu, už je to jen a jen krutá realita se záblesky osvěžujícího absurdního humoru. I když se tentokrát Louie věnuje společnosti "nižších existencí", kteří nemají nic lepšího na práci, než posedávat v baru, brzy pochopíme, že Louieho bar je tak trochu jiný. Je to intelektuální koutek, kde se dozvíte ty nejhlubší pravdy o životě. Opravdu nikdo jiný se neumí tak citelně dotknout reality. Louie vypráví o momentech ze skutečného života tak barvitě, podmanivě a tak chytře, že vám může poskytnout kompletně nový náhled na obyčejné věci, nad kterými jste možná ani nezamýšleli. Tenhle seriál není příliš veselý, je v něm možná až zbytečně moc smrti, ale za to je nefalšovaně lidský... A taková díla jsou unikátnější než diamant. 9/10 (13.01.2017)

Natočit sitcom – nesitcom je každopádně originální nápad. Děj se odehrává v typicky sitkomovém prostředí: interiér zaplivané špeluňky, který zaplňují různé rázovité figurky. Ale humor nečekejte. Na sitcomový kabátek se totiž navléklo drama hnusných vztahů mezi lidmi většinou dost odpudivých charakterů. A to byl ten problém. Ani jediná postava mi nebyla sympatické, byla jsem šťastná, když některé zmizely nadobro a byla jsem ráda, když to celé skončilo. ____ Řečeno cynicky, je to interní drama o tom, jak může být život mizerný, když nemáš nic jiného než hospodu v ceně 6 milionů dolarů, kterou můžeš obratem střelit. (03.07.2017)

O Louisovi jsem doteď nic moc neslyšel, ale mohu konstatovat, že jeho umění dialogu je řekl bych na takové úrovni, jako třeba to Tarantinovo. Někoho rovnou odradí ta přemíra kecání, ale ten, kdo to poctivě projede, musí uznat, že jde o něco neobvyklého. Dlouho jsem neviděl něco tak autentického (herci občas i zapomenou text, ale znovu se nahodí, viz třetí díl, desetiminutový monolog točen na jeden záběr). Ta autenticita vs divadelnost připomíná takového odlehčenějšího/přístupnějšího Triera. Je z toho velmi cítit, že je to pro tvůrce srdcovka. Louis se kvůli seriálu zadlužil, ale sám říkal, že to stálo za to. Před dvaceti lety by to nejspíš propadlo, ale dnes přichází doba, kdy se musí zase trochu zvolnit (po všech těch Hrách o trůny atp.). Možná i proto mi Horace and Pete přijdou tak strašně osvěžující. Paráda! (PS. Škoda, že závěrečný díl už tak stoprocentní není...) (25.10.2016)

Horace and Pete mě chytli tak, až mě při posledním díle odvezla sanitka. For real. Náladou mi to lehce připomnělo Black Books. Divadelní minimalismus v jednom baru a přilehlých ubikacích. Je to břitký, chytrý a ponuře vtipný. Jako by se člověk na konci věků mohl připadat útulně, s tou spoustou času o všem kecat v pajzlu. (16.02.2020)