Dedo

Jen další levný, druhořadě působící český film, co nezvládá přemíru témat, která postupně přemrštěně otvírá. A dramaturgicky je úplně mimo. Inu, tři režiséři jsou na jeden film až moc. A každý z nich chtěl evidentně natočit něco jiného, čímž si stanovili kompromis - natočí tři, lépe řečeno nacpou tři filmy do jednoho. Čekáte-li letní prázdninové dobrodružství dvou sourozeneckých "pražátek" vyslaných k dědovi do ValMezu, můžete si odfajfkovat kolonku, pokud vůbec taková existuje. Sourozenci najdou na půdě vzácnou letitou korespondenci svého pra příbuzenstva, což je asi největší dobrodrůžo za celé dvě hodiny. Začtou se do dopisů, čímž se otevře poměrně obsáhlá a rozsáhlá retrospektivní kapitola, v níž jsou divákům popisovány vřelé řádky ze života bábinky, která kupodivu byla všechno, jen ne nadržená, když musela určitou dobu obdělávat hospodářství, aniž by ji obdělával její odloučený manžel. Film v této fázi má tendenci být naučný, neb bábinka nám stihne nářečím sdělit, čím se lidé na venkově bavili na začátku dvacátého století. A pak ve své poslední třetině od toho slovanského naučného dědictví tvůrci upustí, čímž vznikne prostor pro pravou rockovou tancovačku, a dozvíme se, jaká bude pointa kolem nejzajímavější postavy, kterou si střihl Bolek Polívka. Abych to osvětlil, Polívka hraje místního maníka, co je identickým dvojníkem herce Bolka Polívky, čímž si ho celá vesnice dobírá a ho to neskutečně štve. Nenávidí, když je kupříkladu častován hláškami z Dědictví a má dávat autogramy, načež přestal kvůli tomu vycházet z domu. To byl originální a nejlepší nápad scénáře. Polívka měl klidně angažovat tvůrce tohoto filmu k pokračování Dědictví, zde zkušeně dával podrážděného maníka "bohušovských" rozměrů. A to je asi tak všechno. František Segrado v roli dědy je taková castingová hříčka, děti nejsou naštěstí z kategorie otravných parchantů, vykazují i nějakou inteligenci, Anna Čtvrtníčková se ve filmu dokonce shledá se svým skutečným fotříkem, Petrem Čtvrtníčkem. Herci známých jmen nemají moc prostor, film je samé nářečí a dvě hodiny řídce orientovaného a dramaturgicky nekompaktního děje jsou posléze znát. Konfrontace města s venkovem je celkem zanedbatelná. A zklamáním je i pointa související s tím, co děda ukrývá za dveřmi, kam je vnoučatům vstup přísně zakázán. Přidejte si k tomu i lehce odbytou realizaci, kdy nám vykoukne v záběru i nějaké to zvukařovo neuhlídané náčiní. Určitě ale film není žádná velká katastrofa. Má své dobré momenty, jen jich není tolik, aby předčily ty nežádoucí elementy, které se postupně nemile hromadily. 5/10 (30.03.2018)

Toz, na Valassku mam odziteho skoro pol zivota, preto mam k filmu velmi blizko. Rovnako ako k zivotu mimo mesta. Mejla mi crnkol na emocnu strunu, velmi pekne vymaloval a potesil - navratom do minulosti vo farebnom have. - Decka si uzivaju, prirodzenosti a vernosti neubuda a ja sa rozplyvam. Najhorsie bolo na tom to, ze to skoncilo. .. (07.01.2017)

Pokud se na tento speciální film dívá bodrý Moravák, jako já, musí být nadšen. Tolik mi známého nářečí jsme v životě ve filmu neslyšel a je to slast pro uši tohle vše slyšet. Slova jako pajtáš či pazgřivec jsou prostě jen naše. Film je to sice zbytečně dlouhý, ale místy velmi zábavný, valašské postavy jsou úžasné, Pražáci sú holt Pražáci. Neškodný film, který rozhodně může potěšit alespoň jednu část republiky :-). (09.11.2022)

Děda je takový skoro až roztomilý amatérský pokus o valašský film. Parta tvůrců do projektu šla zřejmě se srdcem na dlani, ale při shánění prostředků vynechala spolupráci s profesionálním štábem. Je mi líto, mohl to být výborný rodinný film, takto to zůstalo na půl cesty. Vedlejší role Suchařípy, Hřebíčkové nebo Polívky se Čtvrtníčkem nejsou dostatečným pojivem profesionálního filmu. (05.04.2021)

Tenhle film má svoje mouchy: pro obraz byl vzhledem k příběhu zvolen příliš široký formát, dialogy jsou často obtížně slyšet přes filmovou hudbu, narozdíl od vložené historické linie nedokáže udržet jednotnou atmosféru a styl a nejspíš měl být tak o dvacet minut kratší. Všemu tomu navzdory si myslím, že v rámci českého amatérského filmu jde o povedený počin. Z herců je nejlepší Anna Čtvrtníčková, ale bavila mne i Kristýna Frejová, naopak celou tu linii se Štefanem/Polévkou bych vyhodil. (30.03.2018)