Láska ve městě

Na konci éry italského neorealismu představoval film Láska ve městě jakousi bilanci tohoto hnutí. K jeho natočení se sešlo šest slavných italských režisérů, aby zfilmovali epizody sepsané Cesarem Zavattinim podle skutečných událostí. Zavattini, který jednu z těchto epizod, Příběh Kateřiny, spolurežíroval, byl nejen stěžejním scenáristou neorealistického směru, podepsaným pod tituly jako Děti ulice, Zloději kol, Zázrak v Miláně nebo Umberto D., ale také autorem, který cíle neorealismu zformuloval v soudržnou a dlouho „závaznou“ teorii. Z důvodu zachování dojmu co největší autenticity hrají ve všech epizodách tohoto „filmu-ankety“ výhradně neherci. (NFA)