Snílci
The Dreamers
Innocents
The Dreamers - I Sognatori
The Dreamers
Réžia:
Bernardo BertolucciScenár:
Gilbert AdairKamera:
Fabio CianchettiHrajú:
Michael Pitt, Eva Green, Louis Garrel, Robin Renucci, Anna Chancellor, Jean-Pierre Léaud, Jean-Pierre Kalfon, Valentin Merlet, Florian Cadiou, Lola Peploe (viac)Obsahy(1)
Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (306)
Film, který staví na pocitech, francouzské nespoutanosti, snaze šokovat. Dvojčata, jejichž vzájemný vztah je, zdá se, o trochu víc než jen sourozenecká láska. Nesmělý americký student, který s dvojčaty sdílí lásku k filmu a studuje v Paříži. Rodiče, odjíždějící na venkov a nechávající dětem volný celý dům... A orgie můžou začít... Snílci jsou ale citlivější, než se zpočátku nebo po přečtení libovolného obsahu děje můžou zdát. Nahotou a sexem režisér nešetřil, film nemá v podstatě žádný pořádný děj, ale přesto je na něm něco, co ho žene dopředu a co ho dělá zajímavým. Mně osobně se nejvíc líbily pasáže, kdy byl děj prostříháván se starými filmy (dvojčata totiž hrají hru "poznej, z jakého filmu je to, co teď předvádím"), uvolněná atmosféra a úžasná kamera. ()
Mistr Bertolucci se musel na starý kolena fakt zbláznit. Co to mělo být? A proč? Metafora, tak lišácky zamaskovaná, že jsem ji neodhalila? Protože, kromě z filmů a nudy zblblé trojice, která vede akademické hovory o ničem, jsem z toho nic nevykutala. Sestra podstupuje deflorační rituál v kuchyni na podlaze, zatímco bratr si o dva kroky dál smaží znuděně vajíčka - a to má být jako umění? Fakt nechápu, co tim chtěl básník říci. "Ať žije revoluce", 2* jen z úcty k předešlé mistrově práci. ()
Další z těch filmů pro zralé a znalé... Mám rád takováto dílka a přesto nechce se mi tento film nějak hlouběji komentovat. Protože tak jako tahle Bertoluciho lehce erotická, avšak veskrze lidská studie nikterak neuvěřitelných vztahů v jakémsi dějinném rámci by to byl komentář příliš osobní a intimní. A je mi líto těch, co třeba byť jen něco podobného a v jiných rámcích neprožili... A je dobře, že i v dvacátém prvním století natočí režisér jako B.B. takovýto - a velmi citlivý - film. A já - opět mám to dilema - čtyři a půl hvězdičky zaokrouhlit nahoru či dolů. Co tak zásadního může člověk (se špetkou soudnosti a bez komplexů :-) tomuto filmu vyčíst? Ano, snad jen trošku pomalé tempo v druhé polovině, leč stejně z příběhu vyplývající a bez nudy. Dle mého soudu výborný scénář a skvěle odvedené herecké výkony bez sklouznutí k jakýmkoli klišé (zvlášť v erotických scénách) a přehrávání, výborná atmosféra na pozadí "pařížského léta 1968" s výborně vybranou hudbou doslova do děje... Výborný film! Vlatně víc. Tak proto za pět!... - - - P.S. Jako tradičně u náročnějších filmů - na IMDb 7.1/10 (6,548 votes)... Troubům odchovaným v tom lepším případku pitvořením sklepáků a jiných hessských českých celebřitěk navzdory :-) ()
Podle knihy Gilberta Adaira natočil Bertolucci zábavný příběh, který je atraktivní nadto pro znalce a milovníky filmů - pocta Godardovým filmům, ať už U konce s dechem, Bandě pro sebe, které jsou tu zmíněny a krátce zakomponovány, nebo starším němým a jiným slavným, Marlene Dietrichové, a celkové scéně šedesátých let, je dobrým měřítkem filmové vzdělanosti pro ty, kdo co nejvíce titulů znají a nebo podle krátkých záběrů poznají. Zajímavý je taky spor o Chaplina a Keatona. Nejvýraznějším plakátem v opuštěném letním bytě, kam se dvě siamské dvojčata a náhlý americký společník před všeobecnými studentskými bouřemi stupňujícími v tomto roce 1968, je z Godardova filmu Číňanka, a na ten právě Snílci nejvíce odkazují. V politické eseji z roku 1967 je natěsnáno vše, co vypovídá o období, ve kterém se odehrává i tento film, a Snílci jsou i podobně komplexní jako byla Číňanka, a navíc obsahují i všechny prvky vlastního Bertolucciho díla, odvážnost, lyriku, jako slavné tituly Poslední tango v Paříži, sloužící jako cíl variace. Navíc Michael Pitt v hlavní roli ukázal talent a odvahu a stal se stále obsazovanějším jménem, Eva Green získala nominaci za tuto roli na evropských cenách a Louis Garrel vypadá, a tímto na něj odkazuje, jako Jean-Pierre Léaud, který se zde jen krátce mihne, ale musíte ho najít. ()
Snílky jsem viděl poprvé před šesti lety a napodruhé se mi líbili stejně jako tehdy. Bylo to příjemné shledání z jedním z mých "starých známých" filmů, na které se nezapomíná. Snad jsem od té doby nakoukal hodně nových filmů a vyspěl do určité divácké velkorysosti, která mi umožnila si novou projekci tohoto snímku opravdu užít. Potěšilo mě, že jsem poznal alespoň jeden film, z něhož je do Snílků prostříhán jeden záběr (Godardovo "U konce s dechem), což je pokrok oproti první projekci, kdy pro mě byla většina citovaných filmů velkou neznámou. Rovněž jsem mohl ocenit zmínku o Nicholasi Rayovi a jeho snímku "Rebel bez příčiny", o němž se zde postavy v jedné scéně baví, a který jsem nedávno viděl a velmi se mi líbil. A takových odkazů a převzatých záběrů z klasických černobílých filmů je tento film plný a patří to k jeho hlavním přednostem, které z něj dělají skvělou poctu kinematografie a cinefilů, mezi něž se též řadím. Dalším pozitivem je herecké obsazení hlavních postav - musím vyjádřit svůj hold především Evě Green a její odvaze, s níž se ve Snílcích odhalila. Rozplýval-li jsem se nedávno nad jejím herectvím v její nejnovější roli v Burtonových "Temných stínech", pak u Snílků mohu pouze užasnout, že byla stejně jedinečná, dokonalá, svůdná a herecky přesvědčivá už tehdy, před devíti lety. Zde mi tane na mysli, že jsem vlastně kdysi četl i stejnojmennou literární předlohu skotského autora Gilberta Adaira, který podle ní napsal k tomuto filmu i scénář a který na konci loňského roku zemřel. Nepamatuji si již ten text příliš podrobně, ale vzpomínám si, že to byla poměrně zajímavá novelka, která zašla v líčení bohémského života ústřední trojice ještě dál než film, a závěrem sklouzávala až do roviny degutantních popisů detailů, do nichž vyústilo soužití oné bizarní trojky. V tomto ohledu se film ještě držel relativně při zemi, protože pokud by se vydal cestou doslovné adaptace, těžko by mohl do běžné distribuce. Ostatně, ačkoli sám se považuji za mimořádně otrlého diváka, detailní záběry na genitálie herců mě poněkud vyvedly z míry - mužský penis je přece jenom v současném filmu stále ještě tabu, nebo mi to tak pořád přijde. Časy se ale asi mění. UPDATE 5.6.2021 - Na potřetí po mnoha letech se k tomu filmu už stavím spíše vlažně a začínala se mi tam vkrádat nuda. Celý ten příběh je dost slabý a jeho zasazení do dobového kontextu není podle mě příliš dramaticky vytěženo. Chápu ten film ale hlavně jako Bertolucciho nostalgické ohlížení za vlastním mládím, a v tomto ohledu to celé relativně funguje. Což je zajímavé, že to píšu zrovna já, protože Poslední tango v Paříží, které nese se Snílky řadu podobností, mi přišlo zcela nesnesitelné, ale Snílci mi kupodivu nevadí, a to zde mají přitom horší hodnocení. Btw. nově mě tam pobavilo - čehož jsem si dříve nevšiml - že tam Anna Chancellor hraje matku Evy Green, což znamená, že by ji musela mít nejpozději v 15 letech, protože přesně takový je věkový rozdíl mezi oběma herečkami, a za druhé Theo a Isabelle opakovaně mluví o tom, že jsou dvojčata a mají stejné mateřské znamínko na rameni, ale přitom mezi Evou Green a Louisem Garrelem je věkový rozdíl 3 roky. Jsou to drobnosti, ale osobně mi to pak kazí dojem z celého filmu. Jinak ten byt, ve kterém to bylo natočeno (pokud to nebyl ateliér), byl neuvěřitelně krásný - zařídit si takto bydlení umí jen Francouzi. () (menej) (viac)
Galéria (228)
Zaujímavosti (11)
- Režisér Bernardo Bertolucci byl velice nadšen z toho, jak přirozeně se herci chovali při natáčení scén obsahujících nahotu, že scénu, kdy všichni tři leží nazí ponechal delší. (HellFire)
- Eva Green byla nominována na cenu European Film Awards za nejlepší herecký výkon. (ČSFD)
- Film měl obsahovat více sexuálních scén mezi Matthewem a Theem, ale byly vystřiženy. (HellFire)
Súvisiace novinky
Na Febiofestu uvidíte oscarové snímky
26. ročník Mezinárodního filmového festivalu – Febiofest přiveze do Prahy francouzského herce a režiséra Louise Garrela, který 25. března osobně uvede svůj nejnovější film Věrní nevěrní. Komediální… (viac)
Reklama