Nosferatu - Fantom noci

Keď si porovnáte všetky slávne adaptácie jedného z najslávnejších románov všetkých čias (napríklad tie tri najznámejšie, medzi ktoré patrí aj Herzogova), zistíte, že majú výrazne odlišnú atmosféru, rovnako charizmatických predstaviteľov sympatického vitálneho grófa a cca rovnaký dej. Ja pri každej znova a znova zisťujem, že toto nie je látka pre mňa a režisér by mohol do nej zašifrovať aj celú podstatu ľudského utrpenia a emocionálne by ma stále míňal. Aj Herzogov film je silný autorský počin, jeho rukopis je jasne čitateľný v každej scéne a niekoľkokrát nás priková ku kreslu ako Van Helsing upírov kolom do srdca. Možno silná psychologická štúdia o samote a večnom utrpení, ktoré zanecháva na človeku trvalé následky, možno atmosférické cvičenie s tieňmi, prázdnymi mestskými priestormi a hudbou, možno oboje a ešte viac. Isabelle s výraznými očnými tieňmi a gotickým lookom oživila určite nielen mŕtve grófove oči no a tie krysy mi pripadali celkom roztomilé. (17.08.2013)

To nemyslíte vážně? Herzog se s touto předělávkou Murnauovi klasiky pěkně sekl.... z celého filmu je cítit hrozný amatérismum - z režie, střihu i hereckých výkonů. To bych odpustil Murnauovi vzhledem k době natočení, ale Herzogovi ne. Lokality jsou možná hezké a snaha o zachování expresionistického výrazu zajímavá, ale vše to ničí nesmyslné záběry a scény, které doslova nudí k smrti. A hrabě Dracula v podání Klause Kinského vypadá jako nemocnej králík, to se nedá se Schreckem ani porovnávat. Atmosféra i zpracování se povedly mnohem lépe Murnauovi v roce 1922 a tento počin mi tak přijde zbytečný. Ke konci sice přibývá zajímavějších scén i dialogů, ale stále to není to pravé... Je to pro mě velké zklamání, protože jsem se těšil až tento "skvost" konečně uvidím, ale musím za sebe narovinu napsat, že lepší zpracování Draculy/Nosferatu jsem viděl v amaterském divadle... A to jsem si ještě k tomu vybral tenhle film pro svůj jubilejní tisící komentář. (29.05.2009)

Máloktorý remake mal také opodstatnenie. Originál je z roku 1922, teda 57 rokov odstup, nemal požehnanie od majiteľov práv a bol samozrejme čiernobiely, nemý. A výsledok? Bavili ma len chvíle s Draculom. Klaus Kinski sa prevtelil naozaj kvalitne. Ostatné ma vlastne nudilo. Príbeh je z dnešného pohľadu všeobecne známy a čiastočné úpravy tejto verzie mi prišli skôr k horšiemu, pretože ubudlo hororových momentov. Dracula od Coppolu teda stále najlepším vtelením. (30.04.2020)

Projekt 100 nám tento rok dal výbornou příležitost shlédnout jak Murnauův originál, tak Herzogovu předělávku Upíra z Nosferatu. Abych řekl pravdu tak na podobné experimenty moc nejsem, do kina jsem tedy vcházel s nedůvěrou, mírně zředěnou faktem, že Herzoga docela žeru. To co mi bylo podáno byla velmi zajímavá, vcelku originální a slušně poskládaná pohádka pro dospělé s atmosférou federativního koprodukčního seriálu Teta (berte s rezervou). Nezní to vábně, ale večer jsem si dobře užil a nechce se mi ani moc srovnávat s černobílou původní verzí. Největším problémem Herzogova filmu je posun hlavní postavy z temného přízraku na vybledlý, vyzáblý raneček neštěstí, který hrůzu nenažene a spíše je radno jej politovat. Co mi chybí možná ještě trochu víc je původní psychedelický nádech (filtry, zrychlené záběry, sugestivní snové scény), který mě u originálu dostal, tady je vše pomalejší, mdlejší, bezkrevnější (ne že by to bylo zase tak špatně, ale já to mám radši tak jak to bylo, protože z toho přímo mrazilo...) Zůstala tedy kostra příběhu s výbornou ale jinou atmosférou, slušnými hereckými výkony (i když Bruno je prostě anděl a andělem zůstane) a několika velmi povedenými originálními přídavky (SPOUSTA krys, morem nakažení, slavící své poslední dny opuletní hostinou, rumunští cikáni apod...) Tedy tak, film je to zajímavý, ve srovnání s originálem mi neobstál, Herzog ale přesto určitě nešlápl vedle - minimálně stojí za shlédnutí. 7,5/10 PS: upozornil bych ještě na geniální hudbu od Popol Vuh (05.03.2009)

Výrazná výtvarná inspirace Murnauovým Upírem Nosferatu provázená osudově pomalým tempem. Draculův příběh má v Herzogově podání slušnou atmosféru (zejména části z morem decimovaného Wismaru), ale jinak to působí spíš jako existenciální drama než horor. Z tohoto posunu nejsem nijak na větvi. Je to vlastně jen slušně natočený remake. Nic víc, nic míň (70%). (15.04.2009)