Potomkovia ľudí

Film odehrávající se v blízké budoucnosti mě většinou vůbec ničím nenadchne . Potomci lidí mě přitáhli do kina především díky dvou jménům : Alfonso Cuarón a Clive Owen . Oba tito pánové přesvědčili, že umí. Clive Oven zahrál všechny své emoce, chování a skutky tak důvěryhodně, že jsme měl pocit, že přišel z té budoucnosti ukázat co si tam prožil . Alfonso Cuarón uděla další skvělou vizuální práci. Je něco mimořádného vytvořit tak depresivní amtsféru a nebo sledovat ,,jen,,uhyby před kulkami . Donutit lidi, aby během sledování filmu zasyčeli jak hadi když voják vlítně do autobsu k těhotné ženě a rozmachuje se, vyžaduje opravdu dobrého řežiséra . Když si do toho připočtu emoce z filmu stejně tak jako jeho obsah dostávám se jednoznačně k označení majstrštyk !! (18.11.2006)

Největšími machry tohoto počinu jsou především kameraman a střihač. I když by se dalo o střihači polemizovat. On totiž tolik toho ve filmu neudělal. Všimněte si, že za celý film dojde možná ke třem, možná čtyřem střihům. Ale vlastně, méně někdy znamená více a v tomto filmu tuplem více. Mezi nejzajímavější patří samozřejmě scéna z auta a vlastně i úvodní scéna. Vše se tak odehráva v jednom záběru, že člověk úplně zapomene, že sleduje film. Jaksi ho to vtáhne do dění. Kromě této výborně stylizované kamery a promyšlené synchronizace všech zůčastněných se jedná o hutné sci-fi ze světa, kde se již nerodí děti. Něco podobného lze rovněž nalézt v románu Waltera Tevise Zpěv drozda. Potomci lidí bych bez okolků zařadil mezi top ten sci-fi filmů všech dob. (11.11.2011)

Sci-fi? Potomkovia sú mixom všetkého možného počnúc drámou, končiac vojnovým filmom, k sci-fi majú atmosfericky rozhodne najďalej a zasadenie do blízkej a pochmúrnej budúcnosti evokuje skôr mierne apokalyptický snímok. Inak vizuálna nádhera so zaujímavou myšlienkou, Cuaronov ťažký štýl však neumožníi ihneď vpadnúť do deja. A aj keď sa to zásluhou niektorých fantasticky nasnímaných scén podarí, chladný prístup k divákovi sa veľmi nezmení. Záverečný 9 minútový neprerušovaný/nestrihaný záver podporený dokumentárnou kamerou je tiež skvelý ale... na film roka to ani náhodou nestačí. Zároveň by ale bola chyba, úplne ho odpísať, istými neodškriepiteľnými kvalitami totiž disponuje. (17.02.2007)

Duo Cuarón & Lubezki složilo obrazovou poemu, která i přes nepříliš bohatý obsah dokáže přinutit k zamyšlení (i s ohledem na křesťanský symbolismus) a zároveň si hlasitě žádá o minimálně jedno extra zhlédnutí, kdy tolik nevnímáte postavy a jen se zaměříte na dokonalou „anti-Blade Runner“ mizanscénu. Single-shot scény jako lesní přepadení, porod či zuřivá pouliční bitva jsou super, ale mě dostaly dva jiné momenty. Mesiáš, který pro lidstvo vždy přináší mír jen do dalšího výstřelu a Ruby Tuesday v podání Franca Battiata nesoucí kruté poselství, že svět už není jako dřív. Je trošku děsivé, jak se depresivní vize P.D.Jamesové a A.Cuaróna začínají zhmotňovat.. (03.04.2018)

K filmom, ktoré sa vyšplhajú za dva týždne do TOP 200 zásadne pristupujem s predsudkami a dešpektom, pretože sa mi už viackrát stalo, že ma takéto supernovy poriadne sklamali. Potomkovia ľudí sú ohromujúci v atmosfére a budovaní svojho dystopického sveta za pomoci detailov akoby mimochodom zobrazovaných na pozadí aktuálnej scény (oznámenia na monitoroch, titulky na výstrižkoch, Guernica etc.). Temer všade použitá ručná kamera a dlhé zábery dávajú svetu Potomkov maximálne realistický look, avšak práve tým navodeným pocitom realističnosti si Cuarón nevedomky pletie na seba bič. V absolútne realisticky zobrazenom prostredí mu totiž podrazí nohy scenár plný nerealistických chýb, ktoré si tu musí všimnúť i najväčší adorátor tohto dielka – prečo napríklad pri úteku z farmy kým nie je naštartovaný motor nikoho nenapadne prestreliť Theovmu autu pneumatiku, prečo po výbornej scéne „zastavte paľbu“ vojaci nechajú hrdinov bez povšimnutia odísť s jediným dieťaťom ktoré videli za posledných 18 rokov, a Theov posledný veslársky výkon s jeho „malým“ handicapom je do neba volajúca scenáristická blbosť. Príbeh je skutočne veľmi jednoduchý a postavy neprekreslené (a to si ešte scenárista dovolí odpraviť dve najzaujímavejšie postavy do polovice filmu). Potomkovia napriek tomu, že dirigovať tak dlhé masové scény bez strihu vyžaduje od režiséra temer nadľudský výkon, nie sú prevratným filmom a i keď režijne trčia z priemernosti tohto filmového roka v Hollywoode poriadne vysoko, neprinášajú prakticky nič nové. 7/10 (03.12.2006)