Potomkovia ľudí

Soundtrack John Tavener: 1. Hush - Deep Purple [4:25] ,2. Witness (1 Hope) - Roots Manuva [4:14] ,3. Tomorrow Never Knows - Junior Parker [3:30] ,4. Sleepy Shores - Michael Price [2:52] ,5. The Court of the Crimson - King Crimson [4:49] ,6. Backward - Kode9 and the Spaceape [4:33] ,7. Wait - The Kills [4:47] ,8. There is an Ocean - Donovan [4:47] ,9. Ruby Tuesday - Franco Battiato [3:37] ,10. Money Honey - Pressure/Warrior Queen [3:46] ,11. Arbeit Macht Frei - The Libertines [1:15] ,12. Indian Stomp - Cyrus [3:29] ,13. Bring on the Lucie (Freda Peeple) - John Lennon [4:13] ,14. Running the World - Jarvis Cocker [4:43], (15.05.2011)

Naprosté vítězství formy nad obsahem a příběhem. Přestože i ten, ve svém až metaforickém pojetí lidské neschopnosti se reprodukovat, dokáže vehnat pár brouků do divákovy mysli. Škoda, že ústřední myšlenku příliš nerozvíjí, nedodává ucelené rozřešení a spíše slouží jako zástěrka pro kameru a střih. Ale pro jaké! O žádném jiném filmu nikdy neplatil výraz "syrový" tak jako o Potomcích. Útok na auto a hlavně Theova cesta skrz bojovou vřavu ve mně doznívají déle než po spuštění závěrečných titulků. Zrající a drtivou váhu časem získávající pozdrav z budoucnosti. (22.12.2006)

Children of men patří mezi filmy, které se opravdu těžko hodnotí. Svět je plný lidí, kteří se jdou do kina bavit a očekávají akci nebo naopak hromadu humoru. U takových pravděpodobně Cuarón se svým potomkem neuspěje. Existuje však skupina lidí, kteří chtějí vidět něco promyšleného, účelného, špinavého, avšak krásného. Pro takové lidi, kteří hledají ve filmu metafory nebo dokonce alegorie, jsou potomci filmem roku. Má to hodně důvodů. Prvním je obsazení, kde dominuje charismatický Clive Owen , Julianne Moore a Michael Caine. Druhý důvod je Alfonso Cuarón. Člověk, co dokáže vytvořit nejtemnější vizi přítomnosti (Harry Potter 3) i budoucnosti (Potomci). Jeho styl se dá přirovnat k malíři, který si vymyslí schéma a neustále ho zdokonaluje až docílí svého. Ve filmu Alfonso vymyslel dvě scény, které položí každého, kdo miluje kinematografii. Svět temné budoucnosti bez dětí je na plátně dokonale předvedena v celé své kráse a nenašel jsem v něm nic s čím bych nesouhlasil nebo to nechápal. Neřekl bych, že jsou potomci průlom v kinematografii nebo nějaký velký zlom. Rozhodně jde o kvalitní snímek, který by možná chvílemi mohl být příběhově hustší a hudebně vyváženější (ano hudba jediná věc z filmu která mě vůbec nenadchla). Doporučuji shlédnout min. dvakrát, sám se na to připravuji a poté uvidím, jestli film patří do kategorie 5* nebo jsem ho přecenil. (22.12.2006)

K filmom, ktoré sa vyšplhajú za dva týždne do TOP 200 zásadne pristupujem s predsudkami a dešpektom, pretože sa mi už viackrát stalo, že ma takéto supernovy poriadne sklamali. Potomkovia ľudí sú ohromujúci v atmosfére a budovaní svojho dystopického sveta za pomoci detailov akoby mimochodom zobrazovaných na pozadí aktuálnej scény (oznámenia na monitoroch, titulky na výstrižkoch, Guernica etc.). Temer všade použitá ručná kamera a dlhé zábery dávajú svetu Potomkov maximálne realistický look, avšak práve tým navodeným pocitom realističnosti si Cuarón nevedomky pletie na seba bič. V absolútne realisticky zobrazenom prostredí mu totiž podrazí nohy scenár plný nerealistických chýb, ktoré si tu musí všimnúť i najväčší adorátor tohto dielka – prečo napríklad pri úteku z farmy kým nie je naštartovaný motor nikoho nenapadne prestreliť Theovmu autu pneumatiku, prečo po výbornej scéne „zastavte paľbu“ vojaci nechajú hrdinov bez povšimnutia odísť s jediným dieťaťom ktoré videli za posledných 18 rokov, a Theov posledný veslársky výkon s jeho „malým“ handicapom je do neba volajúca scenáristická blbosť. Príbeh je skutočne veľmi jednoduchý a postavy neprekreslené (a to si ešte scenárista dovolí odpraviť dve najzaujímavejšie postavy do polovice filmu). Potomkovia napriek tomu, že dirigovať tak dlhé masové scény bez strihu vyžaduje od režiséra temer nadľudský výkon, nie sú prevratným filmom a i keď režijne trčia z priemernosti tohto filmového roka v Hollywoode poriadne vysoko, neprinášajú prakticky nič nové. 7/10 (03.12.2006)

Na Potomcích Lidí je dokonale vidět relativita hodnocení, respektive trvalost jeho hodnoty. Živě si pamatuju, jak se Children Of Men během několika týdnů prodraly do první desítky nejlepších filmů na CSFD, ne-li těsně pod vrchol. A o deset let později, kdy jsem se konečně propracoval k tomu, abych se na ně podíval, ejhle 78% a místo kdesi mimo první třístovku. A je tomu tak nejspíš dobře. Nemůžu samozřejmě říct, jak bych hodnotil před deseti lety, kdy jsem samozřejmě řešil úplně jiné věci (respektive toho moc neřešil ani řešit nemusel;)), a taky toho neměl z hlediska filmového za sebou zdaleka tolik, ale pokud jde o dnešek... no, Alfonso Cuarón sice velmi přesvědčivě vymaloval hroutící se společnost, nacházející se tváří v tvář vlastnímu vymření, ale ono to vizuálně bohužel víc než co jiného připomíná Brazil. A v tomhle ohledu filmu nepomáhá ani role Michaela Cainea, která je objektivně skvěle zahraná. Ony tu v zásadě herecké výkony stojí za uznalé zamručení v podstatě všechny, ale dějově jsou Potomci bohužel dost slabí. Je to škoda, protože jinak by "Cuarónův" svět působil v podstatě realisticky. Takhle máme "kvalitní" dystopii, která působí správně bezvýchodně, máme i poměrně nejednoznačné postavy, máme několik překvapivých momentů, a hlavně i na dnešní poměry velmi působivé dloooooouhééééé akční (AKČNÍ) nestříhané záběry, které jsou samy o sobě uměleckými díly (asi jako Dunkerque ve Wrightově Pokání). Není to málo, ale rozhodně to není dost na obhájení humbuku, který tento film v době svého uvedení do kin vyvolal. Tím méně pak na nějaký jeho "historický" význam. Je to vynikající řemeslo na všech frontách krom té scénáristické. Ale přesto se mi těch necelých 80% výsledného hodnocení zdá trochu moc. Ode mě 70%. (14.10.2016)