Réžia:
Alfonso CuarónKamera:
Emmanuel LubezkiHudba:
John TavenerHrajú:
Clive Owen, Julianne Moore, Michael Caine, Danny Huston, Charlie Hunnam, Chiwetel Ejiofor, Pam Ferris, Peter Mullan, Clare-Hope Ashitey, Oana Pellea (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Planeta Země, rok 2027. Už devatenáct let se nenarodilo jediné dítě. Svět podléhá beznaději a anarchii a po čím dál zoufalejších pokusech o nalezení a odstranění příčiny neplodnosti lidstva už jen čeká na zázrak. Do nedaleké budoucnosti nás ve své temné a šokující vizi uvádí režisér Alfonso Cuarón (Mexická jízda, Harry Potter a vězeň z Azkabanu), který se inspiroval slavnou stejnojmennou sci-fi novelou královny detektivek P. D. James. Díky totalitnímu zřízení dokáže jediná Velká Británie odolávat všeobjímajícímu chaosu. Platí za to sice strašnou cenu - občanská práva jsou velmi okleštěna a občasné pokusy o odpor brutálně potlačovány, ale Theovi (Clive Owen), londýnskému byrokratovi, který už jen pasivně čeká na svůj konec, je to úplně jedno. Ovšem jen do chvíle, než se s pytlem na hlavě ocitne v kufru dodávky a posléze stane tváří v tvář své bývalé lásce Julian (Julianne Moore), která stojí v čele jedné z mnoha odbojových skupin a má pro Thea speciální úkol - zajistit pro jednu z jejích spolubojovnic tranzitní víza a dostat ji bezpečně ze země. Během cesty, jejímž cílem je azyl pod záštitou organizace Human Project, Theo zjišťuje, že jeho chráněnka Kee není obyčejná uprchlice. Naopak - je to člověk, kvůli kterému by byla spousta lidí ochotná vraždit. Je totiž v osmém měsíci těhotenství a představuje kýžený zázrak, na který lidstvo už devatenáct let čeká. Na útěku před anarchisty, kteří by ji rádi zlikvidovali kvůli zachování stávajícího bezvýchodného stavu, a reprezentanty režimu, již by ji rádi zneužili ke svým politickým cílům, se Theo a Kee stávají velmi nejistou, nicméně jedinou nadějí naší civilizace... Režiséra Cuaróna nadchla představa, že by se prostřednictvím filmu zasazeného do blízké budoucnosti mohl vyjadřovat k dnešku. "To, jak se chováme dnes, výrazně ovlivní podobu naší planety za dvacet let. Vlastně to není sci - fi, ale současný thriller zasazený do roku 2027," říká Cuarón. Svět za pár let je sice snímán temnými, syrovými barvami, ale podle režiséra jde spíš o nastolení správné atmosféry než o jeho názor na naši budoucnost. "Ten film je o tom, že mít naději se vyplatí i v bezvýchodné situaci," dodává. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 552)
Scénář není příliš rozvětvený, či kreativní, ale to vůbec nevadí, síla filmu je v detailech, v jednotlivých scénách a ve zpracování někdy i triviálních momentů (roztláčení auta), které jsou excelentní režií povýšeny na úplně novou úroveň. Potomci lidi jsou svým způsobem realistickým a velmi lidským filmem, jejich extrémní prožitost a sugestivnost vrcholí ve scénách jako je přepadení v lese, či na jeden zátah natočeném proběhnutí válečným polem a další... V podstatě každá údálost je zde díky dokonalým technickým aspektům filmu "větší než obykle". Obdiv patří v prvé řadě úžasné ruční kameře, dále kompozici mizanscén, která minimalisticky podtrhuje špinavé a depresivní vyznění budoucnosti i celkové montáži - psychologickému působení na diváka a emocionálnímu dopadu zasahujícímu především mozek. 9/10 ()
Strhující film dosti reálně zobrazující naši blízkou budoucnost. Svět v roce 2027 - bída, špína, lidé žijí v neutěšených sociálních podmínkách, ale přesto se to od přítomnosti zas až tak diametrálně neliší. Znásobte si dnešní problémy Evropy a dostanete něco, co se prostředí Potomků lidí až nepříjmně podobá. Tento sociální a politický přesah dává filmu jakýsi nesmlouvavý podtón a hlavní dějové lince poskytuje dostatečně pevný základ pro to, aby jí divák mohl brát za reálnou a fakticky důležitou. Kamera se pohybuje pravidelně pár kroků za hlavním hrdinou a v několika scénách přímo vtáhne diváka do dění na obrazovce, takže vy pak probíháte prudkou přestřelkou, autobusem plným skrývajících se ubožáků, polorozbořenou budovou. Všechno to působí nesmírně živě a zároveň depresivně, ke konci světýlko naděje v podobě dítěte ale opravdu funguje tak, jak má. ()
„Zakaždým, keď majú naši politici problémy, vybuchne bomba.“ ___ Tak ako aj mnoho iných sci-fi filmov i Children of Men verí, že aktivita jednotlivcov, ba dokonca aktivizmus je protiliekom na neovládateľný nadnárodný kapitalizmus, ktorý kvôli zisku zdevastoval životné prostredie a otrávil množstvo ľudí. Narozdiel od mnoho iných ale odmieta šablónovité riešenie. Žiadna ideálna absolútna odpoveď neexistuje, zmysel nemá číry odovzdaný nihilizmus a nejde ani len o to poriadne si zanadávať. Naopak, Children of Men veľavravne oslavuje človeka, jeho nepredvídateľnosť, lásku k životu a potrebu hľadania zmyslu života. Prvé dve minúty kopírujú Touch of Evil z roku 1958 (pamätáte si na tú virtuóznu jazdu kamerou zakončenou explóziou bomby, ktorej hrdina unikne len o vlások?) a aj potom sa môže v zmesi xenofóbie a politickej korupcie s brilantnými akčnými scénami objaviť mnoho paralel. Občas to vyzerá, že si snímka odhryzla príliš veľké sústo. Každá scéna nesie alegorický alebo politický podtón, od krízy potravinovej a energetickej cez vojnu s terorizmom, imigračné tábory a povstania až po náboženské metafory (Theo znamená „Boh“). Nič z toho ale nestojí v ceste svižnej zápletke plnej zvratov, ktoré udržujú diváka v napätí. Koniec-koncov v našom svete tiež všetko súvisí so všetkým, takže tento portrét je plne oprávnený. „Drž ju pevne.“, radí Theo na člne Kee, už s dieťaťom. Režisér Alfonso Cuarón tým hlasuje pre návrat k menším, ľudským merítkam. Neverte žiadnej organizácii, ktorá presiahne priamy medziľudský kontakt (národnému štátu, nadnárodným firmám, či médiám). Súčasne sa v detskom smiechu, ktorý uzatvára celý film, ozýva otázka: Máme naozaj ľudstvo tak radi, aby nám stálo za záchranu? 80% ()
Obsah je dost prázdný. Dal by se vyřknout v jedné košatější větě a nic podstatné by nebylo opomenuto. Originální nápad má tak sice minimum vychytaných detailů (tohle prostě není "hravá budoucnost"), ale Cuarón dává téhle pochybné báchorce tak neskutečně naléhavý podtón, že se s ním nedokáži přít. Mnohé scény mi vzaly dech a musel jsem si je pustit několikrát za sebou. Od Blade Runnera jsem neviděl tak "uvěřitelnou" filmovou vizi blížících se zítřků... ()
Po všech stránkách zajímavý film. Má - li nějakou slabší stránku, pak nevykreslenost jednotlivých postav. Ale jinak chválím kameru či triky. Ten porod byl tolik věrohodnej, že jsem až nechtěl věřit, že vše je jenom dílem kompjutru. Mohu - li si dovolit vypujčit nějaký komentář, pak KevSpa to vystihla zcela: Dokonalá forma vítězí nad poněkud ošizeným obsahem. ()
Galéria (150)
Zaujímavosti (60)
- V novinách rozmístěných po celém filmu se lze například dočíst: Afrika je zdevastována nukleárním spadem. Rusko je v krizi - masivní migrace. Výbuchy bomb v Mnichově. 25% neplodnost (k 21. 12. 2008). Od narození posledního dítěte uběhly dva roky. Vědci přiznávají, že ztrácí naději. Válka a hlad vedou k migracím. (HellFire)
- Během prvního týdne po premiéře byl film na Leicester Square v Londýně omylem inzerován pod názvem Children of Me. (don corleone)
- Ve scéně, kdy Theo (Clive Owen) vstoupí do jídelny svého bratrance, visí na zdi obraz Pabla Picassa "Guernica", který je také nakreslen na zdi v tunelu v závěrečné scéně, kdy Theo (Clive Owen) a Kee (Clare-Hope Ashitey) nastupují do člunu. Obraz byl Picassovou reakcí na vybombardování města Guernica generálem Franciscem Francem během španělské občanské války, při kterém zahynulo odhadem 1 600 civilistů. (Pavlínka9)
Reklama